Finanční problémy v penzijních systémech jsou příčinou zvýhodňování pozdějšího odchodu do důchodu a znevýhodňování předčasného odchodu do důchodu v členských zemích EU. Jak je to v Česku?
Obliba předčasných důchodů v EU rok od roku roste, což je samozřejmě pro penzijní systémy nežádoucí, a proto dochází k většímu finančnímu znevýhodnění čerpání předčasného důchodu. Současně k tomu dochází v jednotlivých zemích k podpoře pozdějšího odchodu do důchodu. Dosažení důchodového věku totiž není výpovědním důvodem a občané mohou samozřejmě nadále svoji práci vykonávat. Odchod do důchodu je svobodným rozhodnutím každého člověka. Občané, kteří odcházejí do důchodu později totiž obdrží k následné penzi příspěvkové „bonusy“.
Trendy v penzijních systémech v zemích EU
Ve vyspělých zemích EU dochází ke změně parametrů v důchodovém systému. Důvodem je nedostatek financí v systému v důsledku prodlužující se střední délky života a nízké porodnosti. V současnosti proto dochází:
- finančního zvýhodňování pozdějšího odchodu do důchodu
- ke zvyšování důchodového věku
- ke snižování státní penze (v porovnání k průměrné mzdě)
- ke zpřísňování podmínek na výplatu důchodu (např. zvýšení počtu odpracovaných let)
- k většímu znevýhodnění předčasných důchodů
- vedení občanů k větší odpovědnosti a jejich zapojení do penzijních fondů
Nejvyšší zvýhodnění je v Lucembursku
Jak vidíme z přiložené tabulky, tak nejvíce se penze při práci nad důchodový věk zvýší v Lucembursku (o 8 % za rok). Celková životní úroveň penzistů v Lucembursku je nejvyšší ze všech členských zemí EU. Průměrná státní penze totiž dosahuje 90 % mediánu mezd. Na opačném pólu pomyslné tabulky jsou Britové, kde průměrné státní penze dosahuje pouze 30 % mediánu mezd. I z tohoto důvodu patří Britové mezi nejzodpovědnější občany a na svoji budoucí penzi si začínají spořit již ve 28 letech. Nejméně se penze při práci nad důchodový věk zvyšuje v Dánsku, Nizozemí nebo Belgii, kde se penze zvýší pouze díky vyššímu počtu odpracovaných let a vyššímu výpočtovému základu. V těchto zemích tedy není žádný „bonus“ navíc.
Život budoucích důchodců začne ovlivňovat novela zákona o důchodovém pojištění, která mění i výpočet důchodu před dosažením důchodového věku i souběh výdělečné činnosti a pobírání důchodu. Více se dozvíte v abecedě o starobních důchodech.
Jak se zvyšuje penze v Česku?
Současnou platnou legislativou je v Česku pozdější odchod do důchodu podporován tak, že za každých 90 dní navíc, které občan odpracuje po dovršení důchodového věku, se mu jeho penze zvyšuje o 1,5 %. Jestliže tedy např. občan chce, aby měl alespoň o pětinu vyšší penzi, než v případě, kdyby odešel do řádného starobního důchodu, tak musí pracovat přes důchodový věk o 3,5 roku.
Jak klesá v Česku penze při předčasném důchodu?
Pro nárok na předčasný důchod je potřeba splnit zákonné podmínky, tj. získá nejméně 25 let pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Předčasná penze je krácena, za každých 90 dní je penze nižší o 0,9 %, za celý rok je tak nižší o 3,6 % oproti klasické starobní penzi. Navíc u předčasného důchodu nemůže občan vykonávat výdělečnou činnost, ze které jsou odváděny odvody na sociálním pojištění. Lze si tedy přivydělat na dohodu o provedení práce.
V Česku je lepší pobírat důchod a pracovat
Protože však v Česku lze dle současné legislativy současně pobírat mzdu i penzi. Tato varianta je výhodnější než pracovat na procenta. Při dosažení důchodového věku si stačí požádat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení o důchod a se svým současným zaměstnavatelem uzavřít novou smlouvu. Musí být však dodržena zákonná podmínka a smlouva musí být uzavřena na dobu určitou (maximálně na jeden rok). Smlouva však může být každoročně prodlužována. Pracovat na základě klasické pracovní smlouvy a pobírat důchod lze pouze u řádného starobního důchodu.
Tabulka: Zvyšování penze při práci přes důchodový věk (ve vybraných zemích EU)
Země | Jak se zvyšuje penze při práci přes důchodový věk? |
---|---|
Česko | o 1,5 % za každých 90 odpracovaných dní |
Estonsko | o 0,9 % za každý odpracovaný měsíc |
Finsko | o 0,6 % za každý odpracovaný měsíc |
Francie | o 0,75 % za každé čtvrtletí |
Island | o 0,5 % za každý odpracovaný měsíc |
Kypr | o 0,5 % za každý odpracovaný měsíc |
Lucembursko | o 8 % za každý odpracovaný rok |
Maďarsko | o 0,5 % za každý odpracovaný měsíc |
Portugalsko | o 0,33 % za každý odpracovaný měsíc |
Rakousko | o 4,2 % za každý odpracovaný rok |
Rumunsko | o 3,6 % za každý odpracovaný rok |
Řecko | o 3 % za každý odpracovaný rok |
Slovinsko | o 3 % vyšší za první rok, o 2,6 % za druhý rok, o 2,2 % za třetí rok, 1,8 % za čtvrtý rok a 1,5 % za pátý rok |
Španělsko | o 2 % za každý odpracovaný rok |
Zdroj: MISSOC ANALYSE 2008 für die Europäische Kommission