V USA dnes vyprší lhůta pro přiznání peněz ukrytých v zahraničí

Deník New York Times nedávno napsal že nikdo přesně neví, kolik nepřiznaných peněz na zahraničních kontech, například ve Švýcarsku, vlastně je. Mohlo by ale prý jít o desítky miliard dolarů. Takovou částku americká vláda, podobně jako i vlády jiných zemí, nemůže ponechat bez povšimnutí, zvláště v době hluboké hospodářské recese, kdy se strmě propadly příjmy státní kasy.

Spojené státy tak v uplynulých měsících vyvinuly velký tlak na Švýcarsko, zejména pak na tamní největší banku UBS, aby jim poskytly údaje o penězích, jež tam mají uloženy Američané. Banka nakonec podlehla, porušila dlouholetou tradici bankovního tajemství a americkým úřadům poskytla informace o zhruba 4500 klientech.

IRS slíbila, že bude shovívavější k lidem, kteří se do 15. října přiznají. Sníží jim pokuty z obvyklých 50 procent z nezaplacené daně na pět až 20 procent. Navíc jim tuto částku vyměří jenom jednou z nejvyššího zůstatku, který byl na účtu během doby, kdy tam peníze byly uloženy. Běžně se sankce vyměřuje za každý rok, kdy nebyly daně uhrazeny. Amnestii daňová správa vyhlásila letos v březnu.

Řada provinilých Američanů ale podle deníku The New York Times věří, že na seznamech ze Švýcarska jejich jméno není. "Mnoho lidí si dál nebezpečí nepřipouští a hodlají riskovat," řekl listu newyorský právník Robert F. Katzberg, jenž se na takové kauzy specializuje.

Nemuselo by se jim to ale vyplatit. Žalobci ve Spojených státech nyní chystají obžalobu ve zhruba 150 takových případech. Jiní lidé se zase snaží problém řešit tak, že zpětně přiznávají daně za uplynulé roky a doufají, že daňová správa nezjistí, že tak kryjí peníze "ulité" v daňových rájích.

Jiní nemají tak pevné nervy nemají. Například někdejší obchodník na Wall Street Bruce Krasting své tajné úspory americkým údajům přiznal, když mu loni právě UBS napsala, že ruší jeho konto, a poslal mu šek s částkou zůstatku na něm ve výši 830.000 dolarů. Přiznání Krastinga přišlo na půl milionu dolaru, které musel zaplatit americkým úřadům, vyhnul se tak ale pravděpodobně ještě přísnějšímu postihu.

Podle Douga Shulmana z IRS pohrůžka zafungovala a amnestie představuje nevídaný úspěch. Částky, které mělo 7500 lidí, již se daňové správě zatím přihlásili, se prý pohybovaly mezi 10.000 až 100 miliony dolary. Obvykle se přitom do podobných programů IRS přihlásí kolem 100 lidí.

Schulman uvedl, že na kontech byly peníze z dědictví, peníze ze zisků amerických společností a zisky ze zahraničí. Někteří z daňových podvodníků měli jeden účet, jiní zase několik účtů v různých zemích.

Americká daňová správa nyní chce své úsilí rozšířit na celý svět a otevírá tak v různých zemích, například v Číně či Panamě své kanceláře. Podle odborníků to rozhodně není neodůvodněné. "IRS by měla zastavit ty oslavné ohňostroje," řekl například podle agentury AP právník Dean Zerbe. "Amnestie v nejlepším případě ukázala jen na špetku podvodů s pomocí daňových rájů," dodal.