Jak naložit s povodňovými dary

Zákon o dani z příjmu řeší daňové souvislosti darů ze dvou pohledů - dárce i obdarovaného. V § 15 odstavec 8 zákona je zakotvena možnost snížit základ daně u fyzických osob poskytnutím daru na vymezené účely. V § 4 odstavci 1d) zákona je definováno osvobození od daně z příjmu pro ty, kteří náhradu škody na majetkové újmy přijímají.

PODMÍNKY ODPOČTU daru zákon vymezuje tím, že říká komu, na co a kolik je možné darovat. Obdarovaným z hlediska zákona o dani z příjmů může být obec nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. O fyzickou osobu s bydlištěm na území ČR může jít pouze tehdy, provozuje-li školské nebo zdravotnické zařízen, zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat. Dar musí sloužit pouze na provozování takového zařízení. Není rozhodující právní statut příjemce daru, to znamená zda jde o obecně prospěšnou společnost nebo obchodní společnost. Dary zahraničním subjektům od daňového základu nelze odečítat. 
Dar může být použit na následující účely: humanitární, charitativní, sociální, ekologické, na vědu a vzdělání, výzkum a vývoj, kulturu, školství, policii (Policie ČR nebo obecní policie), požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, zdravotnictví, náboženské účely (ale jen pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovu a sport, na činnost politických stran a hnutí, veřejné sbírky, je-li poskytnut právnické osobě, která je pořadatelem veřejné sbírky podle zákona O veřejných sbírkách. Konkrétně povodní se budou týkat první čtyři účely použití daru.Použije-li obdarovaný dar v rozporu s darovací smlouvou na jiný než sjednaný účel, nezaniká dárci nárok na uplatnění daru jakožto odčitatelné položky.

VÝŠE DARU je také zákonem vymezena. Fyzická osoba si smí odečíst dary v
úhrnné hodnotě minimálně 2 % základu daně nebo 1000 korun. Maximální výše daru uplatňovaných ke snížení základu daně činí za zdaňovací období 10 procent základu daně. Jde-li o dar nepeněžitý, jeho výše se zjistí oceněním podle zákona o oceňování majetku.
Pro daňové účely budeme muset prokázat, že jsme dar skutečně poskytli. Zaměstnanec prokazuje zaměstnavateli poskytnutí daru k 15. únoru za uplynulé zdaňovací období, a to potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu.
Poplatník, který podává daňové přiznání sám, musí být schopen dar doložit případné kontrole finančního úřadu. Takovým dokladem může být například výpis z účtu, ze kterého je patrné jaká částka odešla na povodňové konto. Musí však jít o konto obce, nadace nebo jiné instituce, které bylo k tomuto účelu registrováno. Nejvhodnější je uzavřít s obdarovaným smlouvu, ve které bude jasně vymezeno komu, kolik a na co dárce daroval.

Modelový příklad dárce

Pan Poctivý je osoba samostatně výdělečně činná ve stavebnictví a v roce 2002 dosáhl celkového základu daně milion korun. Během zdaňovacího období poskytl obětem povodní následující dary:

1) 10 000 korun věnoval na humanitární povodňové konto Červeného kříže.
2)  5 000 korun holandským hasičům na záchranu pražského metra.
3) Svému příteli, který byl zasažen povodňovou vlnou nabídl opravu domu jako nepeněžité plnění. Dle zjištění znalce bude oprava rodinného domu stát 100.000 korun .
4) 10 000 korun zaslal konkrétní osobě do nejvíce postižené obce. Adresu získal přes redakci České televize.

K bodu 1)
Dar lze uplatnit, protože se jedná o právnickou osobu, která je pořadatelem veřejné sbírky podle zákona č. 120/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Prokázání nároku při daňové kontrole pan Poctivý doloží výpisem ze svého běžného účtu.

K bodu 2)
Dar nelze uplatnit, protože se nejedná o právnickou osobu se sídlem na území ČR.

K bodu 3)
Dar nelze uplatnit ani za předpokladu, že dárce se svým přítelem uzavřel darovací smlouvu o nepeněžitém plnění, které je podloženo znaleckým posudkem na částku 100 000 korun. Důvodem je skutečnost, že se jedná o fyzickou osobu, u které není splněn účel použití. Je zde však východisko v tom, že je možné toto nepeněžité plnění zprostředkovat přes některou z humanitárních organizací, případně přes obec v níž přítel pana Poctivého bydlí. Nakonec se pan Poctivý rozhodl, že poskytne opravu domu svému příteli přes obec.

K bodu 4)
Dar nelze uplatnit a to ze stejných důvodů jako v bodě 3.

Celkový suma položek jedna a tři činí 110 000 korun. Z této sumy je uplatnitelných 10 % z celkového základu daně 1 000 000 korun, což je 100.000 korun, a o tuto částku si pan Poctivý sníží svůj daňový základ.

OBDAROVANÝM MOHOU DARY způsobit problémy, pokud nedodrží podmínky stanovené ustanoveními zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Zákon praví, že předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, (například na základě uzavřením darovací smlouvy mezi dárcem a obdarovaným). Majetkem pro účely daně darovací rozumí nemovitosti a movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch to znamená jak peněžité, tak nepeněžité plnění.
Je složité se v tom vyznat. Začněme s tím, že pro obdarovaného, který utrpěl povodní nejsou  předmětem daně darovací dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu okresních úřadů, územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. Netýká se to však  peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty. Kromě toho se darovací daň neplatí z prostředků poskytnutých pojišťovnami na zábranná opatřeni a prevenci. Do tohoto výčtu by se měla vejít valná část darů, které postižení povodněmi dostali.
Zákon ještě určuje, jaké typy darů jsou od daně darovací osvobozeny. Výčet situací je dlouhý, ale postižené povodněmi může zarazit,  že se osvobození vztahuje na darování movitých věci osobní potřeby jestliže tyto věci po dobu jednoho roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. (Jednotlivé skupiny jsou určeny příbuzenskými vztahy například . I skupina jsou nejbližší příbuzní a III.  cizí lidé). Obdarovaný by měl zaplatit daň  z té části ceny movitých věcí, která převyšuje uvedené částky. Pokud jste nějaký větší dar během povodní přijali, nelekejte se. Toto ustanovení zákona platí za běžných podmínek.  Ministerstvo financi České republiky může totiž daň darovací zcela nebo částečně prominout při řešeni důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti. A právě to udělalo.  Takže když vám dala štědrá teta 100 tisíc korun na nový nábytek do povodní poničeného bytu, žádnou darovací daň platit nemusíte.

Modelový příklad příjemce daru

Pan Zaplavený obdržel následující humanitární pomoc a pojistné plnění:

1) Od pojišťovny mu byla vyplacena částka 100 000 korun z likvidace pojistné události způsobené povodněmi.
2) Od Červeného kříže pan Zaplavený obdržel částku 10 000 korun na zmírnění následků škod způsobenými povodněmi.
3) Od Asociace zemědělců obdržel peněžité plnění ve výši 200 000 korun na odstranění škod na úrodě způsobenými povodněmi.

V případě 1 a 2 lze využít ustanovení § 4 odsavec1d) zákona o dani z příjmu podle něhož jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. V případě bodu tři se jedná o příspěvek na rekonstrukce obchodního majetku a na tento případ se osvobození od daně z příjmu dle § 4 odstavec 1d) zákona nevztahuje. Částku 200.000 korun musí pan Zaplavený zahrnout do svých příjmů podléhajících zdanění.

* Přiznání k dani darovací při poskytování "povodňových" darů
Dary obětem povodní jsou osvobozeny podle zákona č. 357/1992 Sb. od daně darovací. Podle pokynu D-238 se nebude vyžadovat daňové přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek.
* Materiální pomoc ze zahraničí osobám postiženým povodněmi
Ministerstva financí vydalo vyhlášku, na základě které se osvobozuje zboží dovážené pro potřebu českých osob postižených povodněmi v roce 2002 od dovozního cla, pokud bylo darováno zahraničními osobami. Vyhláška je účinná od pátku 16. srpna a pozbývá účinnosti 31. prosince 2003.