Verdikt soudu ve Štrasburku o regulaci nájmů může být do voleb

"Takový rozsudek by zásadním způsobem diskvalifikoval všechny významné hráče na politické scéně," poznamenala právnička. Pokud soud rozhodne, že regulace nájemného práva vlastníků narušuje, nařídil by oběma stranám sporu, aby se dohodly na narovnání.

Podobný případ nastal v roce 2008 v Polsku. Soud tehdy definitivně uzavřel spor, v němž majitelka bytu, Francouzka polského původu Maria Hutten-Czapská, žalovala Polsko kvůli regulaci nájemného. Hutten-Czapská se po soudním rozsudku, který jí dal zapravdu, dohodla se státem na smírném řešení. V jeho rámci měl stát Hutten-Czapské vyplatit 240.000 zlotých (zhruba 1,75 milionu korun) jako kompenzaci hmotné škody a 22.500 zlotých (kolem 164.00 korun) jako náhradu soudních výdajů.

Předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček považuje polský případ za precedens také pro Česko. Přesto je prý ale předčasné mluvit o částkách, které by v tomto případě majitelé po státu požadovali. "Je ale možné říci, že taková kauza Diag Human by proti tomu byla cvrnkáním kuliček," řekla Veselá Samková.

Regulované nájemné se v současnosti týká přibližně 750.000 domácností. Po ukončení deregulace má ve většině případů roční nájemné dosáhnout pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Pokud by všichni majitelé využili pro každý byt povolené maximum, vzrostla by v roce 2010 celková úroveň regulovaného nájemného v Česku o přibližně 17 procent. Letos to bylo o téměř 30 procent.

Původní předpoklady s tak razantním růstem regulovaných nájmů, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nepočítaly. Zákonodárci proto letos rozhodli, že kvůli zmírnění dopadů deregulace prodlouží uvolňování nájmů ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a ve všech středočeských městech nad 10.000 obyvatel až do roku 2012.