ROZHOVOR-Holman z ČNB preferuje stabilní sazby

...
                                
 * Snižování sazeb by mohlo způsobit volatilitu koruny
                                
 * Holman nedoporučuje alternativní kroky k uvolnění politiky
 
                                
 Jana Mlčochová
                                
 Úrokové sazby by měly zůstat 
stabilní, dokud se globální ekonomika nezotaví, neboť jejich 
další snižování bude mít jen omezený dopad a mohlo by rozkolísat 
korunu, řekl v pondělí Robert Holman z bankovní rady České 
národní banky (ČNB).
                                
 Hlavní dvoutýdenní repo sazba <CZCBIR=ECI> stojí na 
historickém dně 1,25 procenta poté, co ji bankovní rada srazila 
od loňského srpna celkem o 250 bazických bodů, aby podpořila 
ekonomiku, zatímco inflační tlaky zůstávají tlumené. 
                                
 Holman řekl agentuře Reuters, že rozhodování o sazbách 
obklopuje výjimečně vysoká úroveň nejistoty spojená s riziky pro 
inflační prognózu ČNB.
                                
 "Pokud se mám rozhodovat při vyšší míře nejistoty, tak 
vždy budu dávat raději přednost stabilitě úrokových sazeb, než 
abych uvažoval, jestli se mají změnit tím nebo oním směrem," 
řekl Holman, jenž na posledním měnovém zasedání 24.září hlasoval 
s většinou pro ponechání sazeb.
                                
 Holmanova vyjádření kontrastují se slovy guvernéra Zdeňka 
Tůmy a viceguvernéra Miroslava Singra, kteří vyzývali k dalšímu 
uvolňování měnové politiky a na posledním měnovém zasedání 
hlasovali v menšině pro snížení sazeb o 25 bazických bodů.
                                
 ČNB uvedla, že rizika pro její inflační prognózu se mírně 
posunula směrem dolů kvůli nečekaně silnému kursu koruny a 
pomalejší inflaci, než banka čekala.
                                
 Meziroční inflace v září stála na nule a banka uvedla, že by 
mohla krátce zamířit do záporného teritoria, hluboko pod cílové 
pásmo ČNB.
                                
 Holman ale uvedl, že nepokládá rizika při dolní straně za 
dominantní.
                                
 "Není tomu tak, že bych teď řekl, že žijeme v době 
protiinflačních rizik..., protože z toho by vyplývalo, že bychom 
měli snižovat úrokové sazby. To bych rozhodně neřekl."
                                
 Hlavní proinflační rizika zahrnují vývoj mezd a cen 
některých komodit, zejména ropy, uvedl Holman.
                                
 Holman dále řekl, že není ještě pevně rozhodnut, jak bude 
hlasovat na zasedání 5.listopadu. Dodal však, že pro ekonomiku 
je lepší, když jsou sazby stabilní, než aby se často měnily.
                                
 "Můžeme teď sazby snížit, ale řekl bych, že bude 
pravděpodobné, že třeba za půl nebo tři čtvrtě roku je budeme 
zase zvyšovat."
                                
 "Nám nezbývá než počkat, až dojde k obnově hospodářského 
růstu v Evropě, až se znovu zvětší zahraniční poptávka."
                                
 Další snižování sazeb by mohlo podle Holmana ohrozit 
stabilitu koruny.
                                
 "Úrokové sazby jsou tak nízké, že jejich snížení by mohlo 
vyvolat nepředvídatelný vývoj koruny," řekl s poukazem na to, 
jak devizové trhy reagují na úrokový diferenciál.
                                
 "Nerad bych viděl, abychom snížením sazeb případně nějak 
rozkolísali měnový kurs."
                                
 Holman uvítal, že se koruna stabilizovala na úrovni 25,0 až 
26,0 za euro, jež je podle něj odpovídající.
                                

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]