...představuje jednu z posledních překážek vstupu reformní smlouvy v platnost.
Lisabonská smlouva má zpřehlednit a zefektivnit fungování Evropské unie poté, co se blok rozšířil na 27 členských zemí a stávající úpravy již přestávají dostačovat. Smlouva například přesunuje část agendy Evropské rady do režimu většinového hlasování z nyní vyžadovaného jednomyslného souhlasu.
Senátoři, zejména z ODS, se domnívají, že Lisabonská smlouva koliduje s Ústavou především tím, že narušuje svrchovanost země.
"Skutečně nemáme v kapse žádné další podání, my jsme se snažili vyčerpat vše, co v Lisabonské smlouvě zůstalo jako sporné, takže nic dalšího nechystáme, a oslovit ústavní soud ve stejných bodech nelze," řekl senátor Jiří Oberfalzer, jenž skupinu reprezentuje.
Pokud Lisabonská smlouva u soudu projde, čeká ji ještě podpis prezidenta Václava Klause, jenž se dlouhodobě staví proti prohlubování evropské integrace s tím, že nepřípustně narušuje suverenitu členských států.
Klaus se rovněž obává, že by smlouva mohla vést ke zpochybnění majetkových vztahů vyplývajících z Benešových dekretů, na jejichž základě musely po druhé světové válce zemi opustit zhruba 3 miliony Němců.
Ústavní soud již o podobné stížnosti ze strany senátorů jednal koncem loňského roku, kdy rozhodl, že klíčová ustanovení Lisabonské smlouvy nejsou v rozporu v českou ústavou. Nezabýval se však smlouvou jako celkem.
Česko je poslední členskou zemí Evropské unie, jež dokument dosud neratifikovala. Summit EU se bude ve čtvrtek a v pátek zabývat Klausovou žádostí, aby země získala výjimku z Listiny základních práv EU, jako si vyjednala Velká Británie a Polsko.
[BRNO/Reuters/Finance.cz]