VERZE 2-Ústavní soud odročuje jednání o Lisabonu o týden

...týden
                                
 * Soud pravděpodobně v úterý 3.listopadu vynese nález 
 
                                
 (přidává podrobnosti, citát mluvčího Ústavního soudu)
                                
 Ústavní soud odročil jednání o 
Lisabonské smlouvě o týden, ale již příští úterý zřejmě vynese 
verdikt o tom, zda je dokument v souladu s českou Ústavou.
                                
 Ústavní soud si na úterním veřejném slyšení vyslechl 
argumenty zástupců 17 senátorů, kteří se obávají, že se Česko 
ratifikací Lisabonské smlouvy připraví o část svrchovanosti. Na 
jejich námitky reagoval zástupce vlády, ministr pro evropské 
záležitosti Štefan Fülle.
                                
 Předseda soudu Pavel Rychetský poté odročil jednání na úterý 
3.listopadu v 9:00.
                                
 Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek řekl 
agentuře Reuters, že by soud mohl v tomto termínu vynést nález, 
neboť všichni účastníci řízení již předložili kompletní 
stanoviska.
                                
 "Vzhledem k tomu, že byla pronesena všechna závěrečná slova, 
je to (vynesení nálezu) velmi pravděpodobné," řekl Langášek.
                                
 Ústavní soud podobnou stížnost senátorů projednával už v 
listopadu loňského roku, přičemž tehdy neshledal rozpor mezi 
reformní smlouvou Evropské unie a českým ústavním pořádkem.
                                
 Pokud Lisabonská smlouva u soudu projde, musí ji ještě 
podepsat prezident Václav Klaus, jenž se dlouhodobě staví proti 
prohlubování evropské integrace s tím, že nepřípustně narušuje 
suverenitu členských států.
                                
 O Klausově žádosti na výjimku z Listiny základních práv EU 
bude 29. a 30.října jednat summit Evropské unie, přičemž švédské 
předsednictví naznačilo, že český prezident po jejím schválení 
už nevznese žádné další požadavky a smlouvu ratifikuje.
                                
 Prezident chce výjimku, protože se obává napadení takzvaných 
Benešových dekretů, na jejichž základě musely zemi po Druhé 
světové válce opustit zhruba 3 miliony Němců a jejich majetek 
byl konfiskován.
                                

[BRNO/Reuters/Finance.cz]