Také zhruba o deset procent se snížil počet zaměstnanců, kterým firma poskytovala příspěvky na vzdělávání. Podobný pokles průzkum prokázal ale i u bezplatného poskytování nápojů na pracovištích či poskytování stravy nad rámec zákona.
Nejvýraznější pokles nefinančních benefitů průzkum odhalil v poštovních službách, účetnictví a auditu a těžbě nerostů. Naopak bez výrazného dopadu na krácení benefitů zůstávají státní správa, informační technologie a elektrotechnický průmysl. "Státní správa je jedním z vítězů boje o kvalitní lidi v době krize: nesnižuje mzdy a nemusí omezovat ani benefity. Tím pádem se stává konkurenční především pro menší společnosti," komentoval výsledky průzkumu jednatel společnosti Profesia Dalibor Jakuš.
Podobné dopady má krize také na snižování finančních benefitů. Ve třetím čtvrtletí loňského roku odměny přesáhly 15.000 korun měsíčně, letos to bylo o 900 korun méně. Průměrná výše odměn tak poklesla o šest procent. Zatímco v loňském roce na ně dosáhla téměř celá čtvrtina zaměstnanců, letos to bylo jen něco nad 18 procent. Podle Jakuše je pro zaměstnavatele stále mnohem jednodušší omezovat nefinanční benefity a snižovat odměny, naproti tomu snížení mezd a úspory mimo personální oblast jsou podle něj náročnější opatření.