Týden ve světě financí (26. 10. - 1. 11. 2009)

Posledních 7 dní ve světě

• Rakouské Erste Group Bank v prvních třech čtvrtletích roku klesl meziročně čistý zisk na 720,1 milionu eur (asi 18,9 miliardy Kč) z 1,463 miliardy eur. Provozní zisk bance meziročně stoupl o 26,6 procenta na rekordních 2,78 miliardy eur. Provozní výnosy Erste vzrostly o 7,8 procenta na 5,66 miliardy eur. Provozní náklady se snížily o 5,7 procenta na 2,88 miliardy eur.
• Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank koupí lucemburskou privátní banku a správce majetku bohatých klientů Sal. Oppenheim za jednu miliardu eur (asi 26 miliard korun). Deutsche Bank se po transakci, na níž se rámcově dohodla s rodinnými vlastníky firmy, stane jedním z největších správců jmění v eurozóně.
• Provozní zisk japonské automobilky Honda Motor se ve druhém finančním čtvrtletí meziročně propadl o 56 procent na 65,54 milionů jenů (12,5 miliardy korun) kvůli poklesu prodeje a silnější domácí měně. Zároveň ale firma oznámila, že téměř ztrojnásobila odhod celoročního zisku. Čtvrtletní zisk navíc díky vládním opatřením na podporu poptávky po automobilech výrazně překonal očekávání analytiků.
• Celosvětový prodej tzv. chytrých telefonů v letošním roce stoupne o 29 procent na 180 milionů kusů. Překoná tak prodej notebooků. Předpověděla to analytická firma Gartner. Dodala, že o rychle rostoucí trh s chytrými telefony se zajímají přední dodavatelé osobních počítačů, kteří by zde chtěli kompenzovat pokles poptávky na počítačovém trhu.
• Rakouské soudy nemohou rozhodovat o české jaderné elektrárně Temelín. Rozhodl o tom Evropský soudní dvůr v Lucemburku, který je nejvyšším soudem v Evropské unii. Případ se týká žaloby regionu Horní Rakousy na energetickou společnost ČEZ kvůli údajně škodlivým vlivům Temelína. Podle evropského soudu však rakouský region českou firmu žalovat nemůže.
• Americká společnost Central European Media Enterprises (CME), která mimo jiné vlastní v tuzemsku televizi Nova, prohloubila ve třetím čtvrtletí čistou ztrátu meziročně o 11 procent na 21,6 milionu dolarů (zhruba 377,6 milionu Kč). Čisté výnosy firmy za tři měsíce do konce září meziročně klesly o 33 procent na 134,5 milionu USD (asi 2,35 miliardy Kč).
• Estonsko má podle Mezinárodního měnového fondu šanci přijmout euro v roce 2011, jak si stanovilo ve svém novém plánu. Vláda by ale měla rozšířit daňový základ, aby snížila rozpočtový deficit. MMF na letošní rok Estonsku předpovídá propad hrubého domácího produktu o 14 procent, s obnovením růstu počítá až ve druhém pololetí 2010.
• Rakouský finanční ústav Raiffeisen International dostal v Bulharsku pokutu 5,58 milionu leva (téměř 74 milionů Kč). Bulharská součást banky podle rozhodnutí tamního antimonopolního úřadu lákala klienty na to, že jim k hypotečnímu úvěru zdarma sjedná životní pojištění. To ale pak přestala nabízet. Banka zvažuje odvolání.
• Nizozemská finanční skupina ING Groep se rozdělí na dvě části a do čtyř let odprodá svou pojišťovací divizi. V rámci dohody o restrukturalizaci s Evropskou komisí se z ING stane banka zaměřená hlavně na evropský trh, sdělila dnes společnost. Toto oznámení bylo překvapivé rychlostí záměru, protože podobný krok analytici očekávali, avšak až později.

Posledních 7 dní doma  

• Pojišťovny v České republice vybraly od ledna do konce září na pojistném 103,9 miliardy korun, což je v meziročním srovnání nárůst o 2 %. Životní pojištění stouplo o čtyři procenta a neživotní o 0,7 procenta. Informovala Česká asociace pojišťoven (ČAP), která sdružuje pojišťovny s 98procentním podílem na trhu. Za rok 2008 pojistný trh vzrostl o 4,9 procenta na 136,6 mild. Kč.
• Deficit veřejných financí kvůli hospodářské recesi stoupne letos na 6,6 procenta. Vyplývá to z fiskálního výhledu zveřejněného ministerstvem financí. Česko tak nesplní tříprocentní hranici nutnou pro přijetí eura. Podle údajů Českého statistického úřadu z počátku října byl loni deficit veřejných financí 2,1 procenta HDP.
• Úvěry největší tuzemské loterijní společnosti Sazka ve výši zhruba 450 milionů Kč, která má tato sázková firma splatit do konce října, převezme Česká spořitelna. Sazka má podle HN do konce října uhradit úvěr ve výši 400 milionů Kč bance Fortis, další zhruba stejnou částku požaduje Raiffeisenbank.
• Češi spoří spíše konzervativně, nejoblíbenějším produktem je stavební spoření následované kapitálovým a životním pojištěním. V průměru si Češi měsíčně ukládají 1000 až 2500 Kč. Zájem lidí o pravidelné spoření roste i v souvislosti s finanční krizí. Vyplývá to z analýzy IMAS International zpracované pro Erste Group. Stavební spoření je podle analýzy nejoblíbenějším produktem u 49 procent obyvatel, kapitálové a životní pojištění u 34 procent.
• Tuzemská energetická společnost ČEZ podala nabídku společnosti Vattenfall Europe na nákup podílu zhruba 21,3 procenta v německé firmě ENSO Energie Sachsen Ost. Informovala o tom mluvčí ČEZ Eva Nováková s tím, že detaily nabídky nebudou zveřejněny. Společnost Enso podniká v oblasti dodávek elektřiny, plynu a tepla. Elektřinou zásobuje přibližně 400.000 zákazníků, pro zhruba 95.000 zákazníků dodává zemní plyn.
• Antimonopolní úřad (ÚOHS) se s největší pravděpodobností začne zabývat zadáváním veřejných zakázek na stavby dálnic v ČR. Přijal podnět, podle něhož systém zadávání neodpovídá zákonu a způsobuje zhruba třetinové předražení ceny stavby dálnic ve srovnání s okolními zeměmi. Na nadprůměrnou cenu výstavby infrastruktury nedávno upozornila i bývalá Národní ekonomická rada vlády (NERV).
• Vláda na základě doporučení ministra financí Eduarda Janoty rozhodla, že České aerolinie neprodá konsorciu firem Unimex a Travel Service. Privatizace aerolinií tím končí, balík téměř 92 procent akcií zůstane ve vlastnictví státu. Podle Janoty si konsorcium, které nabídlo za aerolinie miliardu korun, kladlo celou řadu nepřijatelných podmínek.
• Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o cenách. Novela mimo jiné ukládá cestovním kancelářím zveřejňovat konečnou cenu zájezdů. Současně zvyšuje horní limity pokut za porušování cenových předpisů z jednoho na deset milionů korun. Výjimku budou tvořit pouze letecké zájezdy, u kterých se palivové příplatky či letištní taxy mohou měnit těsně před odletem.