Banky v eurozoně přestávají půjčovat, vlády si s tím hlavu nedělají

...Jedná se o první meziroční propad tohoto ukazatele a další z důkazů toho, že jakékoli oživení tažené domácí poptávkou v eurozóně v blízké budoucnosti rozhodně nelze očekávat. Detailní pohled do statistik jasně ukazuje proč. Celkový objem poskytnutých úvěrů nefinančním institucím v září klesnul z +0,7 % na -0,1 %, zatímco úvěry domácnostem klesaly o 0,3 %. Z toho jen úvěry na nákup nových domů klesaly v eurozóně o 0,6 % a objem spotřebitelských úvěrů se v září snižoval dokonce o 1,1 %.

Důvody extrémně nízkého tempa růstu úvěrů soukromému sektoru, které ještě v roce 2007 dosahovalo 11 %, jsou v zásadě dva. Prvním je neochota domácností a firem více se zadlužovat v prostředí rostoucí nezaměstnanosti a nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje. Druhým pak samotná neochota bank půjčovat. Ta je způsobena špatnou kvalitou vlastního úvěrového portfolia a stejně tak i ekonomickou situací, jejímž důsledkem je nedostatek kvalitních dlužníků nabízejících dostatečný výnos s nízkým rizikem.

Vládní sektor si půjčuje i za domácnosti

Přesto však existuje jeden sektor, který se s nedostatkem přísunu nových peněz evidentně potýkat nemusí. Jedná se o vládní sektor, jehož zadlužování v poslední době zažívá nebývalý boom. Jen v září vzrostlo v eurozóně meziroční tempo růstu nových úvěrů vládnímu sektoru ze srpnových 11,5 % na rekordních 13,6 %. Objem vládních dluhopisů v držení komerčních bank, pak proti minulému roku v září vzrostl o skokových 21,6 %. V absolutních číslech se jen od letošního dubna celkový objem úvěrů vládám zvýšil o 179 mld. EUR, zatímco úvěry domácnostem rostly pouze o 22 mld. EUR a celková výše úvěrů firmám dokonce klesla o 85 mld. EUR. Úvěrová expanze proto pokračuje. Jejím cílem se však nestává soukromý, ale vládní sektor.

To že banky půjčují raději vládám než soukromému sektoru je přitom zcela přirozené. Vládní dluhopisy jsou za této situace daleko bezpečnější investicí, než například půjčky na nákup nového domu, jejichž cena ve většině zemí klesá. Snaha vlád řešit současné problémy bobtnajícími deficity, v kombinaci s pumpováním nové likvidity ze strany Evropské centrální banky, proto začíná vést k vytěsňovacímu efektu, kdy jsou soukromé investice nahrazovány méně efektivními vládními investicemi, což se v budoucnu projeví nízkým výnosem z kapitálu a samozřejmě i podstatně nižším ekonomickým růstem.

Hrozivý případ Japonska

Velmi podobná je navíc situace také ve Spojených státech, kde ze strany komerčních bank dochází rovněž k rostoucí preferenci vládního sektoru před soukromým. Zatímco objem spotřebitelských úvěrů klesá nepřetržitě již od začátku roku, zájem o americké vládní dluhopisy je obrovský, a to i přes rekordní objem nových emisí. To, co se tak nyní jeví jako stabilizace největších světových ekonomik, se proto již brzy může ukázat jako velmi těžká koule na noze budoucího vývoje. Jako vzorový příklad přitom může posloužit situace v Japonsku. Tamní ekonomika se totiž z následků aktivistické vládní politiky v devadesátých letech nedokázala vzpamatovat dodnes.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.