"Pomáhá nám to stabilizovat cenu tepla a je to i o ochraně životního prostředí," zdůvodnil tento postup. Při spalování rostlinných zbytků se podle Horkého dostane do ovzduší méně oxidu uhličitého. Ve městě s 38.000 obyvateli je centrálně vytápěno 9800 domácností, školy, podniky, bazén a nemocnice.
V tomto roce plánuje podnik výrobu 337.000 gigajoulů tepla, průměrná cena za gigajoule činí 404 Kč bez DPH. Podle Horkého to je méně, než platí obyvatelé jiných měst v širokém regionu.
Další podstatnou výhodu biomasy vidí Horký v tom v tom, že peníze za topivo nesměřují do zahraničí jako u plynu, ale zůstanou v regionu, převážně v rukou zemědělců. TTS přechází na biomasu od roku 2001. Provedeny kvůli tomu byly investice v řádu stamilionů korun, firma na ně také čerpala dotace určené pro podporu využívání obnovitelných zdrojů.
Za rok teď TTS spálí 23.000 tun dřevního odpadu, pilin, kůry a zbytků po těžbě a 15.000 tun slámy. "Ve slámě vidíme větší potenciál než ve dřevě - obilí se sklízí každý rok," podotkl Horký. Z centrálního zásobování teplem je ve městě nyní plynem vytápěna už jen Stará a Nová Borovina. Letos začne být i Stará Borovina zásobována teplem z biomasy, od příští topné sezony to již budou všichni odběratelé.
Biomasa se na Vysočině používá v centrálním vytápění také v Pelhřimově, Bystřici nad Pernštejnem a v Nové Cerekvi.