Daňové pokyny Ministerstva financí

V současné době se najde jen hrstka lidí, kteří se snadno orientují v problematice daňových zákonů aplikovaných na pomoc odstraňování škod způsobených povodněmi. Ministerstvo financí si je plně vědomo vážné situace a proto se snaží pomocí informací  usnadnit orientaci nejen postiženým občanům, ale i těm, kteří se na odstraňování škod způsobených touto povodní podílejí. Zejména se zaměřilo na daňové zákony s cílem snadného získání odpovědí na otázky, které se vztahují k odstraňování škod způsobených povodní, k poskytování pomoci při jejich odstraňování či k plnění povinností vůči státnímu rozpočtu a finančním úřadům.
Na základě těchto činností vydalo Ministerstvo financí čtyři pokyny řady " D ", ve kterých se zabývá řešením některých zásadních otázek z hlediska daně z přidané hodnoty, daně darovací, daní z příjmů fyzických i právnických osob a z hlediska zákona o správě daní a poplatků.

Seznam vydaných pokynů řady "D":

• Uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování bezúplatné humanitární pomoci a řešení důsledků povodní ( pokyn č. D - 237 ),
• přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek ( pokyn č. D - 238 ),
• posečkání daně, prominutí daně či daňového nedoplatku ( pokyn č. D - 239 ),
• postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů a daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi v rámci daní z příjmů fyzických i právnických osob ( pokyn č. D - 240 ).

"Pokyn D - 237"

Čeho se týká?
Uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování bezúplatné humanitární pomoci a řešení důsledků povodní.

Co se mění?
V tomto pokynu je řešena problematika uplatnění DPH při poskytování humanitární pomoci a řešení důsledků povodní, které postihly Českou republiku v roce 2002, podle zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH").

Jaké jsou hlavní body?

1. Poskytování humanitární pomoci ve prospěch obětí záplav ve formě peněžních darů plátci DPH
Poskytnutí pomoci ve formě peněžních darů plátci DPH není zdanitelným plněním podle § 2 zákona o DPH. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zdanitelné plnění, nevzniká plátcům DPH povinnost uplatnit daň na výstupu, poskytnutí peněžních darů nemá vliv na uplatnění nároku na odpočet daně.

2. Poskytování humanitární pomoci ve prospěch obětí záplav v materiální formě plátci DPH
Poskytování humanitární pomoci ve formě bezúplatného poskytnutí zboží a služeb je považováno za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 33 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozeny služby sociální péče zařazené v číselném kódu Standardní klasifikace produkce 85.3 a poskytované podle zvláštního právního předpisu, a to bez ohledu na to, kdo je poskytuje.
Poskytovatelům tohoto zboží a služeb nevzniká povinnost uplatňovat daň na výstupu, a nemají podle § 19a odst. 2 zákona o DPH nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použijí pro uskutečňování těchto zdanitelných plnění osvobozených od daně. Jestliže plátce daně použije pro humanitární pomoc zdanitelná plnění, u nichž uplatnil nárok na odpočet daně podle § 19a odst. 1 v plné výši, vzniká mu povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 22 odst. 1 až 3. Povinnost provést úpravu odpočtu daně se netýká těch přijatých zdanitelných plnění, u nichž byl uplatněn nárok na odpočet daně v poměrné výši podle § 19a odst. 3, případně přijatých zdanitelných plnění, u nichž byl odpočet daně uplatněn podle § 19 a 20 znění zákona o DPH platného do 31. prosince 2000.

3. Uplatnění DPH plátci DPH u majetku zničeného záplavami
Prokazatelné zničení obchodního majetku plátce DPH, např. zásob, strojů, zařízení, staveb není zdanitelným plněním podle § 2 zákona o DPH. Toto zničení majetku není důvodem pro neuznání nároku na odpočet daně, pokud při jeho pořízení byly splněny podmínky pro uplatnění odpočtu daně stanovené v § 19 až 22 zákona o DPH.

"Pokyn D - 238"

Čeho se týká?
Přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek v souvislosti s povodní v srpnu roku 2002 a přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech pozemků z vlastnictví České republiky do vlastnictví družstev

Co se mění?
Ministerstvo financí z důvodu hospodárnosti daňového řízení sděluje:
Podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek.

Vzhledem k tomu, že podávání daňových přiznání v případě nabytí majetku v souvislosti s řešením důsledků povodně v srpnu roku 2002 znamená neúměrné administrativní zatížení poplatníků i správců daně, daňové přiznání k dani darovací se nevyžaduje při bezúplatném nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek.

Dnem 1. července 2002 nabyl účinnosti zákon č. 280/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 60c zákona č. 219/2000 Sb. příslušná organizační složka při splnění zákonem stanovených podmínek převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb. do vlastnictví družstva. Tento úplatný převod je osvobozen od daně z převodu nemovitostí podle ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že i v tomto případě by podávání daňových přiznání k dani z převodu nemovitostí neúměrně administrativně zatěžovalo organizační složky státu, daňové přiznání k dani z převodu nemovitost při převodech pozemků podle § 60c zákona č. 219/2000 Sb. se nevyžaduje.

"Pokyn D - 239"

Čeho se týká?
Informace daňovým subjektům o možnostech procesního řešení tíživé situace po povodni.

Co se mění?
Ministerstvo financí k ulehčení situace daňovým subjektům, kterým způsobila povodeň škodu, upozorňuje na procesní možnosti úpravy jejich daňových platebních povinností.

Jaké jsou hlavní body?

1. v rámci platného zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění změn a doplňků, (dále jen "ZSDP") je možné využít ustanovení § 55a ZSDP.
Podle tohoto ustanovení daňový subjekt může požádat o prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti. Poškození v důsledku povodní lze zřejmě považovat za dostatečné odůvodnění žádosti. Příslušenstvím se ve smyslu § 58 ZSDP rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty vzniklé nebo uložené podle daňového zákona. O žádostech o prominutí příslušenství, kde požadované prominutí dosáhne maximálně částky do 300 000 Kč v běžném kalendářním roce u jednoho daňového subjektu a jednoho druhu daňové povinnosti, rozhoduje podle vyhlášky MF č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně, finanční úřad. O částkách, které přesahují toto zmocnění, tedy částku 300.000 Kč, rozhoduje Ministerstvo financí; tyto žádosti se rovněž podávají u místně příslušného správce daně - finančního úřadu.
Obdobně se postupuje při promíjení odvodů stanovených podle rozpočtových pravidel. O prominutí těchto odvodů rozhoduje Ministerstvo financí.

2. nastane-li již splatnost daně, zálohy či jiné daňové povinnosti, může daňový subjekt požádat správce daně podle § 60 (posečkání) ZSDP, aby posunul datum splatnosti nebo splatnost celé povinné částky rozložil na splátky. Takto změněný termín splatnosti zaručí daňovém subjektu,

2.1. že nebude penalizován, bude hradit pouze úrok ve výši 140 % diskontu a

2.2. současně se tímto posunem zaručuje, že pokud bude platit rozhodnutí o posečkání, tzn. daňový subjekt plní podmínky, za kterých bylo posečkání povoleno, nelze vést pro posečkaný nedoplatek exekuci na majetek daňového subjektu.

3. další institut správy daní, který lze použít k ulehčení situace po povodni, je prominutí daňového nedoplatku podle § 65 ZSDP.
Toto ustanovení umožňuje správcům daně prominout daňový nedoplatek jak z moci úřední, tak i na žádost daňového subjektu. Podmínkou tohoto postupu je ohrožení výživy daňového subjektu - fyzické osoby nebo osob na jeho výživu odkázaných. U právnických osob je podmínkou, že vymáhání daňového nedoplatku by vedlo k hospodářskému zániku dlužníka a výtěžek z likvidace by byl nižší než předpokládaný výnos příštích zdaňovacích období. Toto prominutí nedoplatku však není trvalé, pouze po dobu jeho trvání nevzniká penále a rovněž nelze nedoplatek exekuovat.
Pokud jsou splněny podmínky stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku, tak nevzniká při postupu podle bodů 1 až 3 poplatková povinnost.
Uvedená rozhodnutí správce daně podléhají kriteriím zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění. 

"Pokyn D - 240"

Čeho se týká?
Informace daňovým subjektům k postupu řešení důsledků povodní v oblasti účetnictví a daní z příjmů a o osvobození od správních a soudních poplatků.

Jaké jsou hlavní body?

1) Postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů v souvislosti povodněmi v měsíci srpnu 2002
Účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění), jimž povodňová vlna zničila nebo poškodila účetní záznamy a daňové doklady, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu místně příslušnému finančnímu úřadu, nejpozději však do 31. října 2002. S ohledem na jejich povinnost podle § 33 odst. 8 zákona o účetnictví, t.j. zajistit ochranu účetních záznamů (§ 4 odst. 4 a 5 uvedeného zákona) a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením, je nutné v oznámení uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů předejít.

Finanční úřad ověří tyto skutečnosti a jejich rozhodující příčiny místním šetřením, o němž podle povahy zjištění sepíše protokol o místním šetření nebo úřední záznam (§ 15 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), jehož opis předá též účetní jednotce. Jestliže se nezaviněné zničení nebo závažné poškození účetních záznamů a daňových dokladů místním šetřením potvrdí, a současně bude za této situace nesplnitelná povinnost účetní jednotky podle § 35 odst. 6 zákona o účetnictví, t.j. provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, lze s přihlédnutím k této okolnosti ve smyslu § 37 odst. 2 zákona o účetnictví upustit od uložení pokuty podle § 37 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.

Odkazování se na zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů povodní až v okamžiku zahájení daňové kontroly, pokud bude následovat po shora uvedeném datu, nebude bráno na zřetel, a ke stanovení daňové povinnosti bude použito pomůcek (§ 31 odst. 5 a 6 zákona o správě daní a poplatků).

2) Daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi
Hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky nebo právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, a dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, ke zmírnění následků a na odstraňování škod způsobených povodněmi, je součástí celkové hodnoty darů poskytnutých ve zdaňovacím období na účely vymezené v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Dárci, fyzické osoby, si mohou hodnotu darů poskytnutých na shora uvedené účely odečíst od základu daně za podmínky, že jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo bude činit alespoň 1000 Kč, v úhrnu nejvýše 10 % ze základu daně. Dárci právnické osoby, s výjimkou poplatníků kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, za podmínky, že hodnota daru bude činit alespoň 2000 Kč a jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období nepřesáhne 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.

Poskytnutí daru prokazuje dárce dokladem, z něhož musí být patrno, kdo je příjemcem daru, účel na který byl dar poskytnut a datum darování. I bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, Ministerstvem vnitra. Aktuální informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.

Podrobnější informace o veřejných sbírkách konaných v souladu se zákonem o veřejných sbírkách ve prospěch postižených povodněmi, nezbytné pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002, zveřejní Ministerstvo financí pro potřebu daňové veřejnosti a územních finančních orgánů v závěru roku 2002 ve Finančním zpravodaji.

3) Osvobození od správních a soudních poplatků
Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku, jsou fyzické nebo právnické osoby, přímo postižené přírodní živelní pohromou na území ČR, osvobozeny od správního poplatku, jsou-li pro ně prováděny v souvislosti s touto přírodní živelní pohromou úkony zpoplatňované podle sazebníku správních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o správních poplatcích.

Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 5/1999 Sb., o osvobození některých druhů poplatných úkonů od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom, jsou osvobozeny návrhy fyzických nebo právnických osob zpoplatňované podle následujících položek sazebníku soudních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o soudních poplatcích.

Jde o tyto položky sazebníku soudních poplatků:
pol. 8 písm. c) - návrh na změnu nebo doplnění zápisu podnikatele v obchodním rejstříku;
pol. 23 - vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů;
pol. 24 - za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich;
pol. 25 - za ověření listiny;
pol. 26 - za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu.

Zdroj: Ministerstvo financí