Kolik odvede na dani z příjmu občan s podprůměrnou mzdou a kolik s nadprůměrnou mzdou v zemích OECD? Je daňová povinnost v Česku vysoká nebo nízká?
Daňový výnos z přímých daní tvoří v zemích OECD cca. 15 %. Pro státní pokladnu je nejdůležitějším zdrojem příjmu sociální pojištění a nepřímé daně (především DPH). Trendem v posledních letech bylo v členských zemích OECD snižování sazeb u daně z příjmu fyzických osob. Při nižších sazbách daně z příjmu fyzických osob má zaměstnanec pro sebe při stejné hrubé mzdě každý měsíc vyšší disponibilní částku čistého příjmu.
Např. u dvou našich sousedů (v Polsku a Rakousku) došlo ke snížení sazeb daně z příjmu fyzických osob i pro letošní rok. V Rakousku došlo:
- ke zvýšení hranice příjmu, kde platí maximální sazba daně (50 %), z 50 tisíc € na 60 tisíc € za rok
- ke zvýšení hranice příjmu, kde je nulová sazba daně, z 10 tisíc € na 11 tisíc € za rok
- prostřední dvě daňové sazby se snížily (nulová a 50% sazba daně zůstaly zachovány)
Vypočítejte si, jakou čistou mzdu budete mít v roce 2010 po započtení všech dopadů novel v souvislosti s krizí a státním rozpočtem. |
Způsob výpočtu
V přiložené tabulce máme údaje o výši zdanění u podprůměrné mzdy (ve výši 67 % průměrné mzdy), průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy (ve výši 133 % a 167 %) v členských zemích OECD za rok 2008. Způsob výpočtu byl proveden dle platné legislativy v roce 2008 v jednotlivých zemích. Počítá se, že je občan svobodný, bezdětný a uplatňuje pouze slevu či daňové zvýhodnění na poplatníka. V mnoha zemích se odvádí nejenom centrální daň z příjmu fyzických osob, ale také místní daň z příjmu fyzických osob. V přiložené tabulce je uvedena kombinovaná míra zdanění (tj. obě sazba dohromady). V Česku je pouze centrální sazba daně z příjmu fyzických osob. Přestože je v Česku rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, neznamená to, že je daňová povinnost všech občanů stejná. Vlivem uplatnění základní slevy na poplatníka je v konečném důsledky daňová povinnost lehce progresivní.
Za rok 2008 činila průměrná hrubá mzda 23 542 Kč (tj. 100 % v přiložené tabulce). V přiložená tabulce je tak uvedeno zdanění u Česka u měsíční mzdy ve výši 15 773 Kč, 23 542 Kč, 31 311 Kč a 39 315 Kč. OECD při výpočtu daňové povinnosti vycházela z ročního příjmu, my pro zjednodušení vypočteme daňovou povinnost u měsíčního příjmu. Z tohoto důvodu dochází k malé odchylce (cca. 0,3 %). Způsob výpočtu je dle legislativy v roce 2008.
- hrubá mzda 23 542 Kč
- sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 %) 6 121 Kč
- zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) 2 119 Kč
- „superhrubá mzda“ 31 800 Kč
- sociální pojištění hrazené zaměstnancem (8 %) 1 884 Kč
- zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %) 1 060 Kč
- záloha na daň z příjmů 2 700 Kč
- čistá mzda 17 898 Kč
Záloha na daň činí u průměrné mzdy (občan je svobodný a bezdětný) 2 700 Kč, což je 11,47 % z hrubé mzdy zaměstnance.
Můžete rovněž využít mzdovou kalkulačku pro letošní rok. |
Dánové odvedou na dani z příjmu až 40 %
Z přiložené tabulky můžeme vyčíst, kolik odvedou občané na dani z příjmu fyzických osob u jednotlivých typů mezd. Neříká nám však, kde se nejméně liší hrubá a čistá mzda, protože je potřeba zohlednit další povinné odvody (např. sociální a zdravotní pojištění). Nejméně na dani z příjmu fyzických osob odvedou občané v Mexiku, Koreji, Polsku a Japonsku. U průměrné mzdy je daňová povinnost v Česku devátá nejnižší (v Česku je však jedno z nejvyšších sociálních pojištění). Nejvíce na dani odvedou Islanďané, Belgičané a Dánové. Na Islandu a v Dánsku je však minimální sociální pojištění.
Rozdílný je i přístup jednotlivých zemí k daňové povinnosti. Např. v Nizozemí odvede občan pobírající podprůměrnou mzdu na dani z příjmu fyzických osob pouze 5,3 % (což je méně než v Česku), zato občan pobírající nadprůměrnou mzdu odvede na dani z příjmu fyzických osob 28,8 % (dvakrát tolik co v Česku). Na Slovensku je nižší daňová povinnost než v Česku, přestože je zde vyšší sazba rovné daně (na Slovensku 19 %, v Česku 15 %). Důvodem je rozdílný způsob výpočtu, kdy na Slovensku se počítá daňová povinnost z hrubé mzdy zaměstnance zatímco v Česku se počítá daňová povinnost ze „superhrubé mzdy“ zaměstnance (tj. z hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění).
Tabulka: Daňová povinnost u jednotlivých typů mezd v OECD (v roce 2008, v %)
Země | Výše průměrné mzdy | |||
---|---|---|---|---|
|
67 % | 100 % | 133 % | 167 % |
Mexiko | -2,7 | 3,7 | 9,1 | 11,0 |
Korea | 1,8 | 4,9 | 7,6 | 9,5 |
Polsko | 5,9 | 7,1 | 7,8 | 9,0 |
Japonsko | 6,4 | 8,1 | 10,0 | 12,9 |
Irsko | 4,1 | 9,4 | 16,9 | 21,7 |
Slovensko | 5,9 | 9,4 | 11,2 | 12,3 |
Řecko | 4,1 | 10,3 | 13,4 | 16,7 |
Švýcarsko | 7,4 | 10,6 | 13,4 | 15,7 |
Česko | 6,5 | 11,1 | 13,4 | 14,8 |
Portugalsko | 6,0 | 11,8 | 15,3 | 19,1 |
Turecko | 10,0 | 12,5 | 14,2 | 16,1 |
Španělsko | 7,5 | 12,7 | 16,1 | 18,2 |
Francie | 12,2 | 14,1 | 17,7 | 20,2 |
Lucembursko | 8,0 | 15,1 | 20,0 | 23,0 |
Rakousko | 10,2 | 15,9 | 19,5 | 22,7 |
Nizozemí | 5,3 | 15,9 | 23,0 | 28,8 |
Kanada | 12,4 | 16,2 | 19,9 | 22,3 |
Velká Británie | 14,6 | 16,4 | 19,0 | 23,2 |
USA | 14,7 | 17,0 | 20,6 | 22,8 |
Švédsko | 16,8 | 19,7 | 27,0 | 32,5 |
Itálie | 15,2 | 19,8 | 23,3 | 26,5 |
Nový Zéland | 18,2 | 21,2 | 24,3 | 26,9 |
Maďarsko | 11,0 | 21,3 | 26,2 | 28,1 |
Norsko | 18,1 | 21,9 | 25,7 | 28,2 |
Německo | 16,4 | 22,2 | 26,8 | 30,2 |
Austrálie | 17,2 | 22,6 | 25,5 | 28,7 |
Finsko | 17,3 | 23,8 | 28,3 | 30,9 |
Island | 19,3 | 24,3 | 26,8 | 28,3 |
Belgie | 22,1 | 28,5 | 32,7 | 35,2 |
Dánsko | 26,6 | 30,3 | 36,3 | 40,0 |
Pramen: OECD, Tax Database, Personal Income Tax Rates, Table I.4