Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se hospodářství eurozóny ve 3. čtvrtletí letošního roku propadlo o 4,1 procenta, v případě Evropské unie dokonce o 4,3 procenta. V předchozím čtvrtletí se však propadalo citelně rychleji, u eurozóny o 4,8 procenta a u EU o 4,9 procenta.
Tempo oživení v Evropské unii nicméně mírně zaostává za americkou ekonomikou. Její HDP ve 3. čtvrtletí vzrostlo o 0,9 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Citelný rozdíl panuje i v meziročním srovnání, přičemž hospodářství USA se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadlo "jen" o 2,3 procenta.
Nad dalším vývojem hospodářství v EU však visí otazník, čemuž napovídá i poměrně velký rozptyl odhadů jednotlivých ekonomů. Zatímco největší optimisté v případě eurozóny ve 3. čtvrtletí očekávali mezičtvrtletní růst HDP o 0,9 procenta, největší pesimisté jen o 0,1 procenta.
Experti upozorňují, že současné oživení je "taženo" především masivními státními výdaji. Není tak vyloučeno, že v dohledné době by se ekonomika opět mohla ponořit do recese. Jednotlivé země navíc musí bojovat se stále rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, který se zhoršil právě během hospodářské krize. Na vině jsou nejen obrovská finanční podpora ekonomiky z peněz daňových poplatníků, ale i nižší příjmy rozpočtu.
Výjimkou není ani Česko, jehož hospodářství ve 3. čtvrtletí v porovnání s předchozím čtvrtletím rovněž vzrostlo (o 0,8 procenta), na rozdíl od EU však již podruhé za sebou. Ekonomové nicméně upozorňují, že skutečné oživení přijde až za delší čas a hospodářství se zatím jen stabilizuje.