Jak se mění Provozně ekonomická fakulta MZLU?

V akademickém prostředí se pohybujete bezmála 30 let. Mohla byste zmínit nějaké události, které byly pro vývoj fakulty zásadní a které určily, jakým směrem se bude osud fakulty ubírat v budoucnu?
Pro fakultu byl zásadní, stejně jako pro celou společnost, rok 1989. Do té doby byla výuka zaměřena na ekonomiku zemědělství a na začátku 90. let jsme stáli před zásadním rozhodnutím - stát se ekonomickou fakultou v tom nejobecnějším smyslu nebo zůstat fakultou s ekonomicko-zemědělským zaměřením. Toto rozhodnutí bylo zároveň bolavé, protože jsme součástí univerzity, a to znamenalo, že jsme museli kolegům z jiných fakult odepřít jejich působení na naší fakultě. Počet týdenních výukových hodin studenta je limitovaný, takže některé předměty technického charakteru jsme museli ze studijních programů vyškrtnout. Ne vždy to bylo pochopeno správně, ale rozhodli jsme se vychovávat ekonomy, proto jsme museli zařazovat předměty, které tvoří profil absolventa s ekonomickým vzděláním a které dnešní studenti považují za samozřejmé. Od začátku jsem byla zastáncem toho, že pokud chceme obstát v konkurenci ekonomických fakult, tak bez teoretického základu to není možné. Pokud chceme konkurovat ekonomickým fakultám kamenných univerzit a ne pouze regionálním fakultám nebo soukromým školám, a mít akreditace, o kterých jsem již hovořila, tak nemůžeme zůstat jenom na aplikační úrovni.

Událo se něco podobného po roce 1989?
Asi bych nedovedla nic vyzdvihnout. Už na začátku jsme měli daný směr, že chceme být ekonomickou fakultou v tom nejširším slova smyslu a o to jsme usilovali. Někdy to chtělo úsilí zaměřit na vzdělávací aktivity oboru manažersko-ekonomického, jindy na obor finance či systémového inženýrství. Rozhodovat, které studijní předměty ještě patří k tomu kterému oboru a které jsou už zbytečně rozšiřující. Dalo by se říct, že se jednalo o takovou tu běžnou každodenní práci, která vyžaduje také dobré mezilidské vztahy.

Jak jste spokojena se současným stavem fakulty? Napadá Vás něco, co byste chtěla za své funkční období zlepšit?
Vždycky je co zlepšovat. Začneme-li u kvality výuky, mohla bych se podivovat, proč účast na přednáškách není větší. Na druhou stranu vím, že kantoři dávají na své stránky spoustu studijních materiálů k dispozici. Takže kvalita výuky je určitě něco co se dá zlepšit. Vím, že jsou tam slabá místa. Ale tak jako vím, že studenti nejsou všichni stejní a jedni přistupují ke studiu zodpovědně a druzí méně, musíte to pardonovat i u učitelů. Působí zde okolo 120 kantorů a nikdy nebudete mít jistotu, že ten kantor je ten pravý a že tomu obětuje úplně všechno. Znamená to také, že je potřeba naslouchat připomínkám od studentů. Snažíme se, aby řekli svoje názory a my z nich mohli vyvozovat nějaké závěry. I když se může kolikrát zdát, že to nejde tak rychle, jak bychom si přáli.
Dále je rozhodně potřeba zlepšovat vlastní výzkumnou činnost. Opět musím přiznat, že než jsme před čtyřmi roky získali výzkumný záměr, bylo zde, jak já říkám, výzkumné vakuum.

Předělávaly se studijní programy, protože se v roce 1992 začínalo úplně od začátku. Všichni se tedy věnovali dosažení určité úrovně kvality vzdělávací práce. Ale kantor na vysoké škole nemůže být dobrým kantorem, pokud není tvořivý ve výzkumné oblasti. Musí se snažit objevovat nové příležitosti ve svém oboru. Takže po dosažení nějaké úrovně vzdělávacího procesu, jsme se po roce 2000 začali více věnovat i výzkumné činnosti. Je to poznat i v počtech doktorandů, v jejich kvalitě i prací, kterým se věnují.
Je zde také co zlepšovat v získávání výzkumných a vývojových projektů. Do budoucna vidím potřebu vícezdrojového financování. Nemůžeme se nechat ukolébat tím, že budeme-li mít studenty, budeme mít i peníze. Ne. My se musíme snažit a umět si říct o peníze i jinde.

Ještě bych měla dvě věci, na které se chceme zaměřit a zlepšovat je. Za prvé se jedná o propojení vzdělávací činnosti na praxi. Snažíme se již teď o jistou inovaci studijních programů. Na magisterském stupni budeme usilovat o tzv. řízenou praxi. To znamená, že budeme mít příležitost praxi studentů řídit a kontrolovat. Za druhé se jedná o změnu kvalifikační struktury fakulty. Máme relativně nízký počet docentů a nízký počet profesorů. Snad ale mohu prohlásit, že nejhorší období máme již za sebou, během dvou let by měl počet docentů podstatně vzrůst.

Teď jste vyjmenovala několik nedostatků, které se budete snažit v budoucnu eliminovat. Ale na druhou stranu určitě existují věci, kterých se Vám podařilo dosáhnout, na které jste pyšní.
Docela dobře jsme zvládli třístupňové studium. Byli jsme schopni se domluvit a poskládat předměty tak, že mají logiku. Také si myslím, že na veřejnosti se dostal do povědomí absolvent manažersko-ekonomického oboru jako dobrá značka. Od firem slýcháme - váš absolvent je dobře připraven. Je tvořivého myšlení, komunikativní, schopen pracovat v týmu. Jako úspěch lze označit probíhající výuku v angličtině celého studijního oboru na všech třech stupních, tj. bakalářském, magisterském i doktorském. Velmi to usnadňuje přijetí zahraničních studentů ke studiu na naší fakultě. To hodnotím jako velmi pozitivní.

Prof. Ing. Jana Stávková, CSc. aktuálně obhájila svoji funkci, děkankou Provozně ekonomické fakultě MZLU se stala již počtvrté.

Pozn. Rozhovor byl převzat z tiskové zprávy Provozně ekonomické fakulty MZLU.

Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.