Příští rok za elektřinu ušetříme, ale co dál?

Před dvěma lety jsme v článku s názvem Za energie si budeme muset připlatit rozebírali důvody proč si myslíme že ceny elektřiny budou v příštích letech stále růst. Dnes je zde zcela nová situace, většina významných světových ekonomik se propadla do recese a predikce ceny energií již zdaleka není tak jednoznačnou záležitostí jako tomu bylo v minulých letech. Předtím než začneme hledat hlavní důvody vývoje cen elektrické energie neškodí si na začátek připomenout jak je vlastně u nás cena elektřiny pro koncového zákazníka tvořena. 

Jak se tvoří cena elektřiny

V souvislosti s pokračující liberalizací trhu s elektrickou energií došlo od ledna 2006 k oddělení distribuce elektřiny od její dodávky, což se samozřejmě promítlo i do ceny elektrické energie. Cena elektřiny totiž od tohoto data přestala být plně regulovaná státem. Od roku 2006 podléhá regulaci pouze cena za distribuci elektřiny, tedy cena za dopravu elektřiny od výrobce k zákazníkovi. Cena za distribuci elektřiny je určena cenovým rozhodnutími Energetického regulačního úřadu a liší se podle provozovatele distribuční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno. Regulovaná složka ceny je stanovena do 30.listopadu s platností vždy na celý následující kalendářní rok.

Druhou základní složku ceny elektřiny tvoří Cena za silovou elektřinu. Tato složka již regulaci nepodléhá a je stanovena obchodníkem s elektrickou energií na základě tržních principů. Cenu silové elektřiny tvoří měsíční paušál a platba za skutečnou spotřebu – cena v MWh. Výše ceny za silovou elektřinu se může měnit na základě smluvních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, zpravidla je však upravována jednou ročně.

Výsledná faktura za dodávku elektřiny tedy obsahuje:

1) Regulované ceny:

• Distribuce
• Systémové služby
• Krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů
• Činnost operátora trhu

2) Neregulovanou cenu silové elektřiny 

Cena silové elektřiny je závislá na celé řadě faktorů - na situaci (poptávce a nabídce) na domácím trhu, z důvodu propojení soustav i na ceně elektřiny v okolních zemích, na cenách emisních povolenek, na cenách důležitých světových komodit ale například i na výši marže obchodníků s elektřinou.

Jak jsme již psali výše cena elektřiny v minulých letech rostla. Proč? Evropu totiž již delší dobu sužuje chronický nedostatek elektrické energie způsobený nedostatečnými kapacitami současných výrobních zařízení a neustálým růstem poptávky po elektřině. Zákony trhu jsou neúprosné - pokud roste poptávka a nabídka ji není schopná uspokojit, roste i cena. A je to právě poptávka, kterou významě ovlivnila současná ekonomická krize. Spotřeba elektřiny v ČR v minulých letech dlouhodobě rostla zhruba dvouprocentním tempem ročně. Ekonomická krize ale způsobila, že velcí a střední zákazníci omezili výrobu a elektřiny odebírají méně. "Elektřiny je více, než zákazníci potřebují, přitom dosud to bylo naopak," uvedl nedávno předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Cena za silovou elektřinu, která je stanovována tržně se tak v současné době pohybuje pod hladinou 45 EUR za MWh, tedy nejníže od března letošního roku.

Za elektřinu příští rok zaplatíme méně, bohužel jen nepatrně

Ceny elektrické energie se od počátku příštího roku sníží pro všechny skupiny odběratelů, pro domácnosti klesne cena elektřiny v průměru o 3,6 procenta, pro malé podniky by cena elektrické energie měla v roce 2010 klesnout v průměru o 4,21 procenta.

Konkretní snížení však bude odvislé také od dodavatele elektřiny. Domácnosti, kterým dodává elektřinu společnost ČEZ, od ledna zaplatí v průměru o 3,55 procenta méně než letos. Zákazníkům společnosti E.ON , která dodává elektřinu na jihu Čech a Moravy, se ceny sníží v průměru o 3,97 procenta a zákazníkům Pražské energetiky ceny klesnou od začátku příštího roku v průměru o 3,21 procenta.

Přestože cena silové elektřiny klesla až o 15 %, celková cena se pro zákazníky energetických společností snížila jen o procenta. Proč? Na vině je růst regulované složky ceny elektřiny, především ceny za distribuci a zvýšení příspěvků na výrobu ze solární energie. Regulovaná složka celkové ceny elektřiny totiž vzroste od nového roku v průměru o 11,72 procenta.

Jaký bude další vývoj cen elektřiny?

Řada z nás si však už nyní klade otázku, zda lze počítat s tím, že elektřina bude nyní zlevňovat každý rok, nebo začne opět růst. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Záviset to bude především na tom, jak rychle se světová (a především evropská) ekonomika navrátí zpět ke stabilnímu růstu. Dokud budou ekonomiky klesat či stagnovat, bude klesat či stagnovat i cena elektrické energie. Z dlouhodobého pohledu je však zřejmé, že cena elektřiny opět poroste. Otázkou je jen kdy. Může to být již v dalším roce? Vzhledem k tomu, že se ekonomika pomalu ale jistě začíná z recese dostávat, předpokládají mnozí odborníci na energetiku, že by tomu tak mohlo být. Ceny komodit, ze kterých se lektřina vyrábí a které tak její cenu přímo ovlivňují (ropa, plyn, uhlí) rostou již dnes. Na druhou stranu oživení  ekonomiky bude, zdá se, velmi pomalé, tudíž žádný závratný růst ceny elektřiny čekat nelze. Cena silové elektřiny tak v příštím roce pravděpodobně bude zpočátku stagnovat a postupně začne opět mírně růst.