"Zlom ve vývoji financí vládního sektoru přinesla současná finanční krize a následná hospodářská recese," uvádí dokument. Podle spoluautora analýzy, bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera, nárůst dluhu na 40 procent HDP bude pro stát znamenat nárůst výdajů na úroky minimálně o 20 miliard korun.
"Na růst dluhu doplatí především samotný stát," uvedl Niedermayer. Každý další růst deficitů totiž podle něj znamená riziko, že stát bude muset hledat nové zájemce o státní dluhopisy a nabízet vyšší úrokové sazby. "I když potenciál českých bank a dalších investorů nakupovat tyto cenné papíry je stále vysoký, není nekonečný," uvedl.
Navíc stát bude muset vyšší úroky nabízet i proto, že poroste takzvaná riziková prémie. To může podle ekonomů ovlivnit celý trh a vést ke zdražení firemních úvěrů i hypoték.
Kvůli růstu úroků se tak podle Niedermayera prodraží investice, a proto se bude méně investovat a ekonomika poroste pomaleji. Za nižšího růstu ekonomiky si přitom bude muset stát více půjčovat. "I když si nemyslím, že jsme měsíc před Maďarskem a rovněž se nedomnívám, že by MF v březnu neprodalo dluhopisy, toto je spirála, která nám při nezodpovědném přístupu k veřejným financím hrozí," uvedl.
Podmínkou pro přijetí eura je udržet veřejný dluh pod 60 procenty HDP. "Kdybychom pokračovali bez zásahů a reforem, tak se nám veřejný dluh zastabilizuje v budoucnu někde na 200 procentech HDP," upozornil Niedermayer.
Autory analýzy Růst státního dluhu - rizika pro ekonomiku, podniky, občany i finanční sektor jsou hlavní ekonom Patria Finance David Marek, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer a analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.