Nové nařízení stanovuje, kdo může patent získat, mechanismus placení poplatků a řadu dalších náležitostí. Zatím to však neznamená, že zájemci budou moci o společný patent EU ihned žádat. Zbývá totiž dořešit klíčovou otázku národních jazyků. Dosavadní jednání totiž vázla především v tomto bodě, ale podle diplomatických zdrojů ČTK i v této otázce je řešení nejblíže za posledních několik desítek let. Zatímco dosud některé státy trvaly na tom, aby patenty a jejich dokumentace byly překládány do všech jazyků Evropské unie, což by bylo extrémně časově i finančně náročné, nově by mohl tento problém vyřešit strojový překlad.
Na softwaru, který má překlady zajistit, pracuje evropský patentový úřad v německém Mnichově a podle jeho představitelů údajně nejde o nijak složitý úkol. Mnichovská instituce totiž podobný systém používá již při poskytování evropského patentu, který však nemá nic společného s patentem EU. Při jeho získání si totiž může zadavatel vybrat z celkem 35 evropských zemí a vybrat z nich ty, v nichž má platit. Nový společný unijní patent tak bude platit pro všech 27 členských států EU najednou.
Pokud unijní patent začne v dohledné době fungovat, průmysl EU by měl ušetřit značné finanční náklady. Ztráta EU je totiž v tomto ohledu propastná ve srovnání s jinými světovými mocnostmi. Náklady na patent v unii jsou totiž zhruba jedenáctkrát vyšší než ve Spojených státech a dokonce třináctkrát vyšší než v Japonsku.