Co se změní v důchodovém pojištění od 1. 1. 2010

Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou zachovány, dílčí omezení se dotknou až důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky parametrických změn se začnou projevovat postupně, tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit.

Důchodové pojištění

Studium na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole již nebude náhradní dobou pojištění. Studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mají od 1. 1. 2010 možnost být účastni důchodového pojištění dobrovolně.

Nejnižší měsíční pojistné činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010, tj. 28 % z částky 5.928 Kč, tedy 1 660 Kč.

Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole absolvovaná do 31. 12. 2009 se pro důchod započítá stejně jako dosud, tedy maximálně po dobu prvních šesti let tohoto studia. Pro nárok na invalidní důchod se však doba studia (od skončení povinné školní docházky do 18 let a dále prvních šest let po dosažení 18 let věku), považuje za dobu pojištění, i když byla získána po roce 2009.

Rozšiřují se důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez časového omezení. Je to doba studia před uplynutím prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, dále doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu, a dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba následovala svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR. Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let.

Vznikne-li nárok na důchod po 31. 12. 2009, může člověk požádat, aby v případech, kdy v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu (pro rok 2010 se jedná o období let 1986–2009) došlo ke krytí vyloučené doby (např. nemoc, studium, péče o dítě či o osobu závislou aj.) s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. Žádost o tento postup mohou lidé uplatnit až při podání žádosti o důchod, případně ještě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ.

Starobní důchod

Zásadním způsobem se mění ustanovení § 29 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu. Dosavadní právní úprava stanovila, že pojištěnec musí dosáhnout důchodový věk a získat alespoň 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje až na 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění u konkrétního pojištěnce je rozhodující, v kterém kalendářním roce dotyčný dosahuje důchodový věk - viz tabulka.

Tabulka: Kalendářní rok, v němž je dosaženo důchodového věku + potřebná doba pojištění

před rokem 2010	25 let
2010	26 let
2011	27 let
2012	28 let
2013	29 let
2014	30 let
2015	31 let
2016	32 let
2017	33 let
2018	34 let
po roce 2018	35 let

 

Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. Důchod může být přiznán od pozdějšího data po získání potřebné doby pojištění.

Podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod se také poněkud zpřísňují. Pokud nebyla dříve splněna podmínka získání potřebné doby pojištění (nejméně 25 let), stačilo dosáhnout věk 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Nyní dochází k postupnému navýšení potřebného věku i doby pojištění v závislosti na kalendářním roce dosažení potřebného věku. Potřebný věk přestává být pro všechny jednotný (jeho výše se nově odvozuje od důchodového věku muže stejného data narození, ke kterému se vždy přičítá 5 let). Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje až na 20 let.

Nově je možné požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu v případě, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu a čerpání výplaty této dávky vykonává dál výdělečnou činnost. Takový postup dosud nebyl možný. Jde o zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry.

Zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti. A také v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí.

Pokud starobní důchodce požádá o zastavení výplaty této dávky z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009 (tj. o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výděleční činnosti).

Mění se výpočet tzv. předčasného starobního důchodu, na který vzniká nárok po 31. 12. 2009. Pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dnů, činí snížení procentní výměry pouze 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých 90 kalendářních dnů (obdobně jako dosud). Pokud doba předčasnosti přesáhne 720 dnů, snižuje se od 721. dne procentní výměra důchodu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Invalidní důchod

Zcela se mění koncepce invalidních důchodů a invalidity jako takové. Namísto částečného invalidního důchodu a plného invalidního důchodu tak bude dosavadním poživatelům od 1. 1. 2010 přiznávána pouze jedna dávka - invalidní důchod - její výše bude rozdílná v závislosti na stupni invalidity.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

• a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká, pokud pojištěnec dosáhne věku 65 let. Vyplácený invalidní důchod se změní na starobní důchod a ten nadále náleží ve výši původně vypláceného důchodu invalidního.

Příjemci dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatelé o tuto dávku, mají nově povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají ve své evidenci. A dále sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění této povinnosti může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

• a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
• b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
• c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně obdobně.

Při změně stupně invalidity se změní i výše důchodu, avšak podle příznivějších pravidel, než tomu bylo dosud. Nedojde ke kompletnímu výpočtu nové dávky, ale její výše se pouze upraví pomocí jednoduchého koeficientu – vyplácí-li se například invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (sazba 0,5 %) a zdravotní stav se změní na invaliditu druhého stupně (sazba 0,75 %), výše jeho důchodu se znásobí jedenapůlkrát (0,75 : 0,5 = 1,5), u třetího stupně (sazba 1,5 %) se důchod ztrojnásobí (1,5 : 0,5 = 3) a naopak. Při změně stupně invalidity se nezkoumá, zda je splněna podmínka potřebné doby pojištění, jako tomu bylo doposud.

Do těchto invalidních důchodů „v novém pojetí“ se k 1. 1. 2010 transformují též všechny dosavadní plné a částeční invalidní důchody, a to ve výši, v jaké k tomuto datu náležely. Každému poživateli bude nejpozději do 31. 1. 2010 písemně sděleno, do jakého stupně invalidity se jeho důchod k 1. 1. 2010 transformoval. Poživatelé plných či částečných invalidních důchodů, kteří ke dni 31. 12. 2009 dosáhli již věku 65 let, obdrží sdělení, že jejich dávka se k 1. 1. 2010 transformuje do starobního důchodu.

Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod

Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí již nebude rozhodující dosažení věkové hranice 55 let u žen a 58 let u mužů, ale dochází ke sjednocení věkové hranice. Pro zachování nároku na vdovský/vdovecký důchod je důležité u muže i ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk, popř. jejich vlastní důchodový věk, je-li příznivější. Zde se jedná o zpřísnění oproti dosavadnímu stavu. Na osoby, které ovdověly před 1. 1. 2010 se však budou vztahovat výše uvedené dosavadní věkové hranice (55 resp. 58 let).

Vyplácení důchodů

Pokud bude důchodci vyplácen důchod v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce uhradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost se však nevztahuje na důchodce, jimž byl přiznán důchod před 1. 1. 2010, popř. po tomto datu, avšak od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod z důchodového pojištění. Výše nákladů za každou splátku důchodu v roce 2010 činí 21 Kč.

Řízení ve věcech důchodového pojištění

Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu. Od 1. 1. 2010 musí být na rozhodnutí o invalidním důchodu vždy uvedeno:

• o jaký stupeň invalidity se jedná,
• den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
• procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
• označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení,
• jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, které bylo oznámeno po 31. 12. 2009, lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky vůči rozhodnutí ČSSZ lze podat v uvedené lhůtě u kterékoliv okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení – absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je tedy nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Další informace najdete v letáku ČSSZ „Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010“. Lze si jej stáhnout z webových stránek na adrese http://www.cssz.cz/cz/informace/informacni-materialy/.