Ať je ve vládě Klaus nebo Zeman, deficit státního rozpočtu neklesá a neklesá. Ba naopak! V současné době se čeká na nový návrh státního rozpočtu, když původní návrh schodku 157 miliard korun neprošel (podle posledních informací bude schodek 111,3 mld. Kč). Vláda si teď marně láme hlavu, kde ušetřit pár desítek miliard. Možností je víc, ale všechny jsou nepopulární. Všem je totiž nad slunce jasné, že jediné peníze, které může vláda získat jsou ty, které někomu vezme!
Tabulka: Nominální schodky veřejných rozpočtů ČR ( v % HDP)
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
-0,6 |
-3,2 |
-3,6 |
-5,2 |
Jak lze snížit deficit?
V první řadě je potřeba si uvědomit, že deficitu neodtikává za pět minut dvanáct, ale dvanáct pět. Se státním dluhem žijeme už od roku 1996 a tak je na čase přikročit k razantnějším krokům, pokud všechny ostatní selhaly.
Deficity veřejných rozpočtů lze snižovat buď prostřednictvím zvyšování příjmů čili daní, snižováním výdajů nebo kombinací. Statisticky se jako lepší jeví snižování výdajů, a to zejména neinvestičního charakteru. Vzhledem k inflaci je na tom redukce výdajů také lépe, neboť přispívá k poklesu inflačních tendencí.
Na dluh je potřeba se dívat jako na vyhlídku na pozdější zisk. A podle toho je následně potřeba i určovat, kam peníze ze státního rozpočtu poputují. Rozhodně by to neměly být různé černé díry, jako například krytí ztrát ze špatných úvěrů některých bank, neodůvodněné oživování firem apod.
Mandatorní výdaje, toť oč tu běží
Nejproblematičtější záležitost představují povinné výdaje státního rozpočtu, čili tzv. mandatorní výdaje. Ty totiž představují v rozpočtu tu největší položku výdajů. Vláda je však trvale odmítá omezit. A proč? Jako důvod uvádí nejdříve nutnost změny zákonů týkajících se mandatorních výdajů. Legislativní změny však trvají měsíce a kabinet musí nový návrh státního rozpočtu předložit nejpozději do 25. října. Je jisté, že můžeme očekávat jen narychlo sflikovanou napodobeninu místo tolik potřebné reformy mandatorních výdajů.
Řešení nebo jen kosmetická změna?
Jestli navrhované změny upraveného státního rozpočtu nezaznamenají razantnějších změn, tak se dá hovořit pouze o kosmetické úpravě. Vůbec totiž neřeší stále narůstající deficit veřejných financí. Nutnost postupného snižování schodku podporuje také splnění jednoho z kritérií EU týkajícího se budoucího přijetí eura. Kritérium říká, že deficit veřejných financí nesmí překročit tři procenta HDP.
Tabulka: Přehled mandatorních výdajů
Výdaje dané zákonem |
Dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti apod. |
Ostatní výdaje vyplývající z jiných právních norem nebo ze smluvních závazků |
Hypoteční úrokové podpory, kursové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím atd. |
Kvazimandatorní výdaje |
Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, kapitálové výdaje předurčené vládními rozhodnutími aj. |