Řecko střídá Irsko na pozici nejslabšího článku eurozóny

Jen málo zemí je v eurozóně geograficky tak vzdálených, jako Řecko a Irsko. Pravděpodobně žádné ale nejsou v eurozóně natolik vzdáleny svým přístupem k řešení současných hospodářských problémů, jako právě tyto dva státy. Schopnost domácích politiků řešit ekonomické problémy země nejlépe prověřila současná krize, která ve své plné síle udeřila na finanční trhy v druhé polovině minulého roku. Tehdy se z obav před možností defaultu dostaly pod extrémně silný prodejní tlak dluhopisy obou států, což vyhnalo výnos z řeckých a irských státních cenných papírů nejvýše od jejich vstupu do eurozóny.  A tak zatímco si ještě začátkem ledna mohla německá vláda půjčovat na deset let s úrokem kolem 3 %, musely za stejnou půjčku obě země platit úrok dosahující 6 %. Požadovaný výnos tedy převyšoval výnos z německých dluhopisů o rekordních 300 bazických bodů (bp). Ještě v předkrizovém období mezi lety 2004 – 2007, se přitom spread mezi řeckými a německými bondy pohyboval na hranici 25bp., zatímco v případě Irska se držel dokonce kolem pouhých 5bp. 

Právě prudký nárůst spreadu mezi členskými státy eurozóny, vedl začátkem roku řadu ekonomů k oprávněným úvahám nad rizikem defaultu obou zemí a jeho následky, které by mohly ohrožovat celou eurozónu, pokud by se Evropská centrální banka, nebo zbylí členové klubu, nerozhodli v případě nouze zakročit.

Nejhorší scénáře se nakonec nenaplnily. Již v únoru tehdejší ministr financí Německa Peer Steinbrück uklidnil trhy, když přiznal, že pokud se některá z členských zemí dostane do problémů, „eurozóna bude nucena jednat“. Definitivně pak jakákoli hrozící rizika zahnala měnová politika ECB, která na mezibankovní trh v eurozóně napumpovala několik stovek miliard EUR čerstvé likvidity. Tím zvýšila poptávku po všech finančních aktivech, včetně rizikovějších státních dluhopisů, což pomohlo stlačit spready mezi Německými dluhopisy a zbytkem eurozóny zpět k „normálnějším“ hodnotám, když se v případě Irska a Řecka pohybovaly ještě v polovině minulého měsíce shodně kolem 150bp.

Dubaj rozdal nové karty

Posledních pár týdnů však přineslo po několika měsících stabilizace další obrat směrem k horšímu. Důvodem k růstu nervozity se staly události z Dubaje, který překvapeným obchodníkům 26. listopadu oznámil, že jedna z jeho obřích společností (Dubai World), není schopna dostát svým závazkům a požaduje půlroční odklad splátek ze svého dluhu. Prohlášení, které mezi investory okamžitě vyvolalo obavy z možného defaultu celého emirátu, dostalo okamžitě pod tlak i dluhopisy těch států, které by mohly v případě návratu nervozity na trhy Dubaj následovat.

A právě zde se ukázalo, jak výrazně se situace v Řecku a Irsku, začíná odlišovat. Změna nálady se totiž týkala především trhu s řeckými státními dluhopisy, jejichž spread nad německými bondy vzrostl krátce až zpět na 250bp., kde se naposledy pohyboval v polovině letošního dubna. V případě Irska se pak zvyšoval také, ale v podstatně menší míře pouze na 170bp. Za různým vnímáním rizika spojeného s oběma zeměmi stojí především vládní politika a plány na boj s následky krize, které se v obou zemích liší jako noc a den.

Graf: Spread mezi Řeckými a Německými státními dluhopisy (10YR)

Zdroj: Bloomberg

Irsko šetří, Řecko ne

I když se rozpočtové deficity v obou zemích budou pohybovat v roce 2010 shodně kolem 13 % HDP, zatímco Irsko oznámilo masivní fiskální škrty ve výši až 6 % HDP, Řecko, jehož finanční krize zdaleka nezasáhla s takovou razancí jako Irsko, hodlá léčit krizi dalším utrácením. Protože je Irsko členem eurozóny a nemůže se spoléhat na přizpůsobení ekonomiky prostřednictvím kurzového kanálu, hodlá svou konkurenceschopnost znovu nabýt prostřednictvím drastických úsporných balíčků a bolestivého snižování mezd. To je však pravý opak toho, co se děje v Řecku, kde by jen v příštím roce měly růst mzdy ve veřejném sektoru o dodatečných 6 %, a to i přesto, že od roku 2001 vystoupaly již o 40 %. Pro srovnání, například v Irsku se zvýšily během stejné doby o 30 %, zatímco průměr eurozóny odpovídá nárůstu kolem 18 %. Řekové si v minulých letech žili výrazně nad poměry, čemuž odpovídají i hluboké schodky běžného účtu, které od roku 2005 s železnou pravidelností převyšovaly hranici 10 % HDP. Neochota vlády přiznat občanům tento fakt a přizpůsobit se novým podmínkám, společně s absencí jasného plánu jak z problémů ven, tak trhem začaly být vnímány velmi negativně.

To se jasně ukazuje právě nyní, kdy se mezi obchodníky začala opět šířit nervozita a kdy atraktivita řeckých státních cenných papírů začíná výrazně pokulhávat za irskými. Situace se navíc ještě vyostřila v minulém týdnu. Jen den poté, co ratingová agentura S&P Řecku pohrozila snížením ratingu, došlo k jeho skutečnému snížení  jinou ratingovou agenturou Fitch. Ta potrestala zemi za malou snahu řešit nahromaděné problémy, které by na Řecko mohly v budoucnu ještě velmi tvrdě dolehnout. Díky snížení ratingu je Řecko nyní jedinou zemí eurozóny, která se nemůže pochlubit prestižním retingem A od všech tří agentur.

Navzdory stále vysokým rizikům a i přes obrovské problémy, kterými si irská ekonomika v současnosti prochází, začíná být evidentní, že se tato malá země dokázala v minulých měsících zbavit nálepky nejslabšího článku eurozóny. Ta nyní náleží Řecku, které si může být jisto tím, že se právě na něj v budoucnu bude obracet nežádoucí zájem pokaždé, kdy se finančními trhy začne opět vracet nervozita.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.