"V letošním roce se ve výhledu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií hlavní bariérou stal deficit veřejných financí, který v následujících letech výrazně přesáhne referenční hodnotu tří procent HDP," uvedl Jakob. Z pohledu inflace se letos situace naopak zlepšila a Česko je schopné plnit podmínku cenové stability.
"Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb je, a s velkou pravděpodobností i nadále bude, bez problémů plněno. Kritérium kurzové stability ČR neplní z důvodu své neúčasti v kurzovém mechanismu ERM II. Negativním faktorem v tomto ohledu je v posledních letech zvýšená volatilita kurzu koruny v důsledku světové finanční krize," podotkl Jakob.
V oblasti sladěnosti ekonomiky se zejména kvůli hospodářské krizi připravenost České republiky na přijetí eura podle MF zhoršila. "ČR sice v posledních letech postupně snižuje svůj odstup od ekonomické úrovně eurozóny, nedochází však k výrazným zlepšením fungování a pružnosti českého hospodářství," uvedl Jakob.
Česko loni nesplnilo dvě z maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura - kritérium inflace a kurzové kritérium. Letos pak Česko zcela určitě nedodrží tříprocentní limit deficitu veřejných financí. Samotné ministerstvo financí letos deficit odhaduje na 6,6 procenta HDP.
Reálným termínem pro přijetí eura je podle analytiků oslovených ČTK rok 2015. Tehdy by měla ekonomika již být po krizi plně stabilizovaná a navíc by země již mohla plnit i maastrichtská kritéria. Jejich splnění je ovšem podmíněno podle ekonomů nezbytnou reformou veřejných financí a politickou ochotou euro vůbec přijmout.