Nejvíce bank se objevilo na českém trhu mezi léty 1993 až 1995, kdy se jejich počet zvýšil až na 55. Od poloviny 90. let se ovšem jejich počet i kvůli krizi bankovního sektoru a krachu řady menších bank snížil na dnešních 38. Celková aktiva těchto finančních ústavů se přitom za 15 let více než zdvojnásobila z necelých dvou bilionů na více než čtyři biliony korun.
Po roce 1989 prošel bankovní sektor několika mezníky. Například od ledna 1990 začala samostatně fungovat Komerční banka, která se vyčlenila ze Státní banky československé. Ve své činnosti dále pokračovaly Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Živnostenská banka a Investiční banka, které tak navázaly na svou předlistopadovou existenci.
Kromě těchto peněžních ústavů, zahájily hned v roce 1990 provoz další čtyři zcela nové banky - Agrobanka Praha, Pragobanka, Ekoagrobanka a Bankovní dům Skala. Do současnosti z nich nepřežila ani jedna.
Dalším mezníkem byl právě krach řady bank v druhé polovině 90. let a následně i prodej tuzemských bank zahraničním vlastníkům. V rámci privatizace se stát zaručil za špatné úvěry v bankách a v řadě případů je i od bank převzal. Podle odborných odhadů sanace bank stály přibližně 500 miliard korun.
Významný byl pro vývoj bankovního sektoru rovněž vstup Česka do EU v roce 2004, který znamenal otevření tuzemského trhu i finančním ústavům ze zahraničí. Ty mohou využívat jednotné evropské bankovní licence a volného pohybu služeb. "Na tomto základě bylo připraveno poskytovat bankovní služby ke konci roku 2008 rovněž 252 bank (z toho 12 institucí elektronických peněz) z členských zemí EU, které tuto svou činnost oznámily České národní bance," uvádí Zpráva o finanční stabilitě za rok 2008. Banky se sídlem v ČR pak mohou také na principu jednotné licence nabízet bankovní služby i v ostatních zemích EU.