Islandský prezident nepodepíše zákon o vrácení vkladů cizincům

Vrácení vkladů zahraničním vkladatelům je jednou z podmínek pro to, aby země těžce zasažená loňskou finanční krizí získala pomoc od Evropské unie a mezinárodních finančních institucí. Islandská vláda si od přijetí normy slibovala i usnadnění rozhovorů o vstupu do Evropské unie a rychlé uvolňování finanční podpory od Mezinárodního měnového fondu.

Kontroverzní zákon navrhla na podzim vláda a parlament jej po týdnech ostrých debat schválil teprve minulý týden. Politickou závažnost zákona dokládá to, že islandský prezident teprve podruhé v historii odmítl podepsat zákon schválený parlamentem.

Analytici se obávají, že neschválení zákona bude mít za následek odklad pomoci od MMF. Fond se s Islandem v srpnu, téměř rok od vypuknutí finanční krize v zemi, dohodl na úvěrovém programu v sumě 2,2 miliardy dolarů a v říjnu z něj začal uvolňovat peníze. Důvodem odkladů byl právě problém britských a nizozemských nároků na vrácení vkladů, které v islandských bankách pohltila krize.

Island se loni propadl do těžké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank, které se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země. Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti.