Státní dluh u nás a ve světě

Z informací zveřejněných Ministerstvem financí České republiky (MF ČR) vyplývá, že v roce 2008 dosáhl celkový státní dluh České republiky výše 999,5 miliardy korun, tj. během jednoho roku došlo k jeho navýšení o 12 %. Během roku 2009 státní dluh dále rostl a v současné době se vyšplhal na 1,168 bilionu korun, což je v porovnání se situací před pěti lety téměř 2x tolik (593 miliard Kč v roce 2004). Podíl zadlužení České republiky na HDP se v současné době pohybuje, s ohledem na krizi, v rozmezí 30 až 40 %.

Řada ekonomů a vládních představitelů považuje rozpočet na rok 2010 za jeden z nejhorších v historii České republiky. Odborníci se shodují na tom, že skutečný schodek může být ještě daleko vyšší. Podle předběžných analýz se státní dluh během tohoto roku zvedne až na 1,34 bilionu korun. Pokud budeme uvažovat toto navýšení, jednoduchými počty dojdeme k závěru, že každý den tohoto roku se zvyšuje státní dluh téměř o půl milionu korun.

Odborníci výši schodku státního rozpočtu kritizují, upozorňují na to, že problémy veřejných financí zůstávají neřešené a varují, že pokud nedojde k zásadnímu obratu v chování státu, resp. státních představitelů, zaděláme budoucí generaci na neřešitelný problém.

Je jasné, že Česká republika musí změnit svůj dosavadní přístup a provést řadu razantních nepopulárních rozhodnutí. Ta by se měla týkat zejména zefektivnění hospodaření veřejného sektoru, změny penzijního systému, boje s korupcí a daňovými úniky.

Jak je na tom zahraničí?

Situace České republiky není ve světě nijak ojedinělá. Stačí se podívat na analýzy objemů státního dluhu nejbohatších států světa a jejich nárůstu. Předběžné odhady zveřejněné OECD (Organization for Economic Cooperation and Development) uvádí, že v roce 2010 průměrný vládní dluh vzroste na 8,5 % HDP. Podíváme-li se na průměrné zadlužení států Evropské unie (EU) zjistíme, že podíl zadlužení členských států EU na HDP činí 70 %. Jde o vysoké procento, ale na částku je nutné nahlížet v souvislostech.

Snad s největšími potížemi se potýká Řecko, které dnes patří k nejrizikovějším státům Evropské unie. Důvodem je zejména velmi špatný stav veřejných financí. Analytici odhadují, že se v současné době zadluženost země pohybuje na 113 % HDP a do konce roku 2010 se podle nich vyšplhá na 124 % HDP. O rok později má být dluh Řecka na úrovni až 135 % HDP. V současné době je na tom se státním dluhem hůře už jen Itálie (cca 115 % HDP).

Situace v České republice není pro občany nijak pozitivní, přesto si v porovnání s jinými státysvěta vede ještě relativně dobře.

Financování státního dluhu bude dražší

Klasickým způsobem financování státního dluhu v České republice, ale i v zahraničí, je vydávání státních dluhopisů. Jde o cenné papíry, které vydává ministerstvo financí daného státu. Podle doby splatnosti rozeznáváme krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé státní dluhopisy. Vzhledem k tomu, že jsou státní dluhopisy garantovány státem, jsou považovány za velmi bezpečné. Na jedné straně tedy představují pro investory bezpečné uložení peněz, na druhé ovšem velmi nízký výnos. Vyšší úrok k přilákání investorů nabízí pouze státy, které jsou vnímány jako rizikové. Občané České republiky se mohou k tuzemským státním dluhopisům dostat většinou jen nepřímo.

S ohledem na převládající tendence v oblasti zadlužování států lze předpokládat, že význam státních dluhopisů do budoucna poroste. S rostoucím zadlužováním států však bude současně docházet ke snižování důvěryhodnosti států a zvyšování výnosů, které bude muset tento stát investorům zaplatit. Tuto skutečnost je možné sledovat už nyní například v Evropské unii, kdy od okamžiku vzniku problémů v Řecku a Irsku, nejsou evropské dluhopisy považovány automaticky za nejlepší a nejkvalitnější. Dobrou zprávou pro Českou republiku v tomto smyslu je potvrzení ratingu dlouhodobých devizových závazků na stupni A agenturou Standard & Poor´s ve druhé polovině prosince 2009. Výhled České republiky je stabilní, což znamená, že agentura v dohledné době nepočítá se změnou hodnocení.

Český dluh v rukou zahraničních investorů?

Český dluh drží převážně české subjekty. Finanční instituce, pojišťovny, penzijní fondy a Česká národní banka drží v součtu téměř 65 % dluhu České republiky, téměř 30 % pak drží zahraniční subjekty.

Za posledních 5 let došlo k rapidnímu nárůstu zahraničních investorů, což vede ke zvýšeným obavám českých ekonomů, protože zahraniční instituce mají v porovnání s českými subjekty výrazně větší sklon zbavovat se státních dluhopisů v případě problémů dané země. Zahraniční zájem navíc nutní český stát vydávat eurobondy, které jsou spojeny s kurzovým rizikem. Při nestabilitě měny je Česká republika vystavena dalším nákladům.

Riziko spojené s financováním státního dluhu dluhopisy

Problémem je zvyšující se nabídka dluhopisů na trhu. Investoři si začínají hodně vybírat, co koupí a co ne. Zvýšená nabídka dluhopisů pravděpodobně potáhne výnosy investorů nahoru. V případě zvýšení úrokových sazeb pak hrozí, že se financování rozpočtového deficitu ještě více prodraží.

Proti některým státům hraje také zvyšující se nedůvěra bank v jejich platební schopnost. Při vydávání firemních dluhopisů banky vždy vyžadují záruky, v případě financování států a jejich rozpočtů tomu tak dosud nikdy nebylo. V souvislosti se zhoršujícím se stavem veřejných financí některých zemí a se zvyšujícím se nebezpečím neschopnosti států splácet své závazky začínají banky uvažovat o určitých zárukách pro případ takové nepříznivé události.

Na veřejnosti se o zárukách vyžadovaných od konkrétních dlužníků nikdy příliš nemluvilo, a stejně je tomu i nyní v případě států. Únik informací tohoto typu může totiž dlužníka poškodit. Přesto víme, že banky dnes při půjčování peněz některým státům hledají větší jistotu a požadují záruky.