Daňová povinnost rodičů bude letos nižší

V roce 2009 bylo daňové zvýhodnění dle zákona o dani z příjmu 10 680 Kč ročně na každé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Při výpočtu měsíční čisté mzdy to v praxi znamenalo snížení daňové povinnosti o 890 Kč na každé dítě. V letošním roce činí již daňové zvýhodnění 11 604 Kč ročně, tj. 967 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na děti přímo snižuje daňovou povinnost plátce. Je-li nárok poplatníka daně na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, vzniká mu nárok na daňový bonus. V tomto případě nejenom, že poplatník daň z příjmu vůbec neplatí, ale dokonce od státu dostane tento daňový bonus.

Daňový bonus u příjmu 16 000 Kč

Nyní si vypočítáme ukázkový příklad, kdy má občan nárok na daňový bonus. Poplatník daně má hrubý měsíční příjem 16 000 Kč a 3 děti.

Čistá mzda zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem 16 000 Kč žijící v jedné domácnosti se třemi dětmi je 15 986 Kč. Jeho čistá mzda je tak díky vysokému daňovému zvýhodnění téměř shodná s jeho hrubou mzdou. Ze zákona může daňový bonus uplatnit poplatník pouze do výše 52 200 Kč ročně a jeho výše musí minimálně činit 100 Kč.

Rozdíl ve zdanění u průměrné mzdy

Průměrná mzda za 3. čtvrtletí roku 2009 činila 23 350 Kč. Právě u průměrné mzdy si ukážeme rozdíl v míře zdanění u bezdětného občana a občana uplatňujícího daňové zvýhodnění na 2 děti. Postup výpočtu by byl shodný jako při výpočtu jako v minulém příkladě, proto si pouze rovnou uvedeme čistou mzdu.

• čistá mzda bezdětného občana s příjmem 23 350 Kč je 18 156 Kč (záloha na daň z příjmu fyzických osob činí 2 625 Kč)
• čistá mzda občana uplatňující daňové zvýhodnění na 2 děti je 20 090 Kč (záloha na daň z příjmu fyzických osob činí 691 Kč)

Rozdíl ve zdanění je právě výše daňového zvýhodnění na 2 děti, tj. 1 934 Kč. Záloha na daň z příjmu fyzických osob je u bezdětného občana 11,24 % z jeho hrubé mzdy a u občana uplatňujícího daňové zvýhodnění na 2 děti 2,96 % z jeho hrubé mzdy (daňová povinnost je o 8,3 % nižší). Česko tak patří mezi státy, kde je čistá mzda občanů s dětmi podstatně nižší než bezdětných občanů. Při započítání přídavků na děti je rozdíl v disponibilním příjmu ještě vyšší (viz. tabulka).

Nejmenší zvýhodnění je v Turecku

Členské země OECD se potýkají s nízkou porodností a domácí vlády se snaží podporovat mladé rodiny finančními stimuly (např. přídavky na děti, porodným, slevou na děti, daňovým zvýhodněním…). Kromě Turecka je čistý měsíční příjem rodiny se dvěmi dětmi ve všech zemích vyšší než u bezdětné domácnosti. Nejvíce disponibilní příjem domácností zvyšuje právě sleva na děti a přídavky na děti. Z členských zemí OECD se nejvíce liší čistý rodinný příjem u bezdětné rodiny a rodiny se dvěmi dětmi na Novém Zélandu (o 19 %), Austrálii (o 18 %), Lucembursku (o 17 %) a v Česku (o 16 %). V Turecku není finanční rozdíl žádný, v Koreji pouze 2 % a Řecku a Španělsku 4 %.

Proč je daňové zvýhodnění lepší než přídavky?

Zvyšování daňového zvýhodnění je správným krokem. Daňové zvýhodnění je administrativně nejjednodušší a nejlevnější. Na rozdíl od přídavků na děti nemusí občané každý rok o daňové zvýhodnění žádat, rovněž nezáleží na výši jejich příjmu, daňové zvýhodnění je tedy spravedlivější než přídavky na děti.

Tabulka: Rozdíl v čistém měsíčním příjmu bezdětného občana a občana uplatňující všechny finanční výhody na 2 děti (tj. slevu na dani, přídavky na děti…) v zemích OECD

Pramen: OECD: Tax Database, Benefitns and Wages: Tax Benefit calculator 2007