Lidé v České republice se bojí o práci oprávněně

V roce 2009 došlo k poklesu HDP přibližně o 4 %. Analytici očekávají, že rok 2010 bude z tohoto pohledu úspěšnější. Ekonomika České republiky může podle prognóz České národní banky dosáhnout růstu až 1,4 %. Jde ovšem pouze o odhad, skutečnost může být zcela jiná.

To, jak se povede české ekonomice v roce 2010, záleží zejména na vývoji zahraniční poptávky (na její velikosti a struktuře) a na tom, jak se povede zahraničním obchodním partnerům České republiky, zejména Německu.

Ať už se pozitivní očekávání týkající výkonu české ekonomiky naplní nebo ne, je jisté, že v tomto roce budou firmy nadále snižovat stavy zaměstnanců.

V roce 2010 se bude míra nezaměstnanosti nadále zvyšovat

Průměrná míra nezaměstnanosti v České republice se během roku 2009 zvýšila přibližně o 2,5 %. V současné době se pohybuje průměrná míra nezaměstnanosti kolem 7 %, míra registrované nezaměstnanosti pak kolem 8,6 % (MPSV, listopad 2009).  V současné době je v České republice bez práce přes půl milionu lidí.

Analytici očekávají, že se míra nezaměstnanosti v  roce 2010 zvýší. V následujícím období totiž nebude růst ekonomiky natolik silný, aby vznikal dostatečný počet nových pracovních míst. Ekonomové očekávají, že do konce tohoto roku dosáhne míra nezaměstnanosti hranice 10 %. Bez práce bude údajně až 600 000 lidí.

Podle údajů Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization - ILO) přišlo celosvětově během krize o práci přibližně 20 milionů lidí. V tuto chvíli je ohroženo dalších 5 milionů pracovních míst.

Pro české občany je pozitivní zprávou alespoň to, že je v tomto roce nečeká žádné výraznější zdražování. Dobrou zprávou je také skutečnost, že růst nezaměstnanosti a nízký růst reálných mezd pracovníků signalizují to, že se česká ekonomika dostává do druhé fáze největší recese od doby po druhé světové válce a že se odráží od svého pomyslného dna.

Strach a nespokojenost převládá

Ekonomové jsou nespokojeni s vývojem české ekonomiky za poslední rok. Za velmi špatný považují rok 2009 také čeští občané. Průzkumy ukazují, že lidé nejsou spokojeni se zvyšující se nezaměstnaností, s korupcí a hospodářskou kriminalitou. Strach o práci a větší nespokojenost pociťují zejména lidé důchodového věku, pozitivnější jsou mladší generace občanů do 30 let.

Lidé se bojí být nemocní

Obavy zaměstnanců se projevují různě, mj. v nemocnosti. V meziročním srovnání došlo v roce 2009:

• ke snížení počtu pracovních neschopností;
• ke snížení počtu krátkodobé nemocnosti a
• ke zvýšení průměrné délky trvání pracovní neschopnosti.

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008) o třetinu méně ukončených pracovních neschopností. Naproti tomu se zvýšila průměrná doba nemocnosti více než o jednu čtvrtinu. K této situaci přispěly zejména tyto aspekty:

• strach zaměstnanců o práci a
• změna systému vyplácení dávek nemocenského pojištění platná od 1. 1. 2009.

Změna systému vyplácení dávek nemocenského pojištění zavedená od počátku minulého roku spočívá v tom, že zaměstnanci nemají v prvních třech dnech nemoci nárok na žádné nemocenské dávky. Zejména krátkodobá pracovní neschopnost byla a je pro zaměstnance velmi nevýhodná.

Od roku 2010 došlo k dalším změnám v oblasti dávek v nemoci. Ve srovnání s minulým rokem bude ještě více nevýhodná dlouhodobá pracovní neschopnost.

Lidé chtějí pracovat ve státní správě

Personální agentury, jejichž úkolem je zprostředkování práce, zaznamenaly nejen zvýšený počet nezaměstnaných, ale také zvýšený zájem o práci ve státní správě.

Příčinou tohoto zcela nového jevu je zřejmě zájem občanů o stabilní pracovní místo. V době krize lidé upřednostňují práci pro stát před lépe placeným, ale značně nejistým, pracovním místem v podnikatelské sféře. Firmy totiž nadále spíše propouštějí a nová pracovní místa tvoří jen výjimečně. Počet uchazečů na jedno pracovní místo se zvyšuje.

Pocit větší jistoty spojený s prací ve státní správě může být poněkud mylný, protože také stát má v době krize tendenci spíše snižovat počet pracovních míst. Dosahuje tak značných úspor a vytváří tlak na zvýšení efektivnosti práce.

Firmy ztrácí zájem o některé pracovní pozice

Největší zájem ze strany nezaměstnaných je o pracovní pozice v těchto oblastech:

• statní správa,
• informační technologie (IT),
• obchod, marketing a management.

Firmy mají ovšem zájem spíše o:

• specialisty na finance,
• specialisty na účetnictví,
• specifické pozice v oblasti IT.

Naopak firmy nemají v současné době zájem o pracovní místa, která přímo negenerují zisk. Jde zejména o pracovní místa v těchto oblastech:

• administrativní podpora,
• marketing,
• informační technologie (IT),
• personalistika, lidské zdroje (human resources - HR),
• vztahy s veřejností (public relation - PR).

Vzhledem k tomu, že právě o tato místa je ze strany uchazečů o zaměstnání velký zájem, je vytvářen značný tlak na mzdy pracovníků. Někteří odborníci se domnívají, že v tomto roce může dojít dokonce k poklesu reálných mezd.

K pozitivnímu obratu na trhu práce dojde podle ekonomů nejdříve v závěru tohoto roku, kdy by se firmám mělo začít dařit o něco lépe.