Podle stávajícího zákona je těžební organizace povinna předložit podklady pro odpis zásob ložiska nerostné suroviny v případě, že návrh na odpis podá orgán státní správy z oblasti životního prostředí. Zákon ale nestanoví lhůtu, do kdy musí těžař podklady předložit, což chtějí poslanci změnit.
Pokud by těžební společnost do roka podklady nedodala, hrozila by jí podle novely až desetimilionová pokuta. Náklady na podklady by nově hradily napůl firma a státní úřad, který návrh na odpis uhelných zásob podal.
Předloha rovněž ruší předkupní právo těžební společnosti na pozemky na území dobývacího prostoru. Podle zmíněných poslanců předkupní právo těžařů na státní pozemky znemožňuje rozvoj obcí.
Obdobnou předlohu předložil sněmovně už kabinet Mirka Topolánka. Vláda Jana Fischera ji však ze sněmovny na návrh ministerstva průmyslu a obchodu v listopadu stáhla. MPO argumentovalo tím, že by návrh mohl ohrozit naplňování cílů nyní aktualizované Státní energetické koncepce, která se zásobami uhlí počítá.
Zelení za tímto krokem vlády i za dnešním negativním stanoviskem vidí snahu těžařů a energetických firem o prolomení územně ekologických limitů těžby. Podle Bursíka jsou firmy nyní blíže "ke zbourání obcí Horní Jiřetín a Černice a pokračování v komunistické devastaci krajiny severních Čech". Ohroženy podle ekologů zůstávají také obce v podhůří Beskyd.
Poslaneckou novelou se bude po vládě zabývat sněmovna, jejíž hlas bude pro osud zákona rozhodující.