Přesná čísla za čtvrté čtvrtletí Český statistický úřad nezveřejnil, činí tak zpravidla v únoru. Desetiprocentní pokles turistů ze zahraničí za rok 2009 předpověděla v lednu i analytická společnost Mag Consulting. Podobný vývoj předpokládá i letos.
Podle Kosaře se tak dopady hospodářské recese na tuzemský cestovní ruch zmenšují. "Váhy se pomalu obrací. Například v lázeňství ta čísla narůstají. Vyšší než v minulých letech je i počet ubytovaných tuzemských turistů, kteří šetří peníze a na dovolenou zůstávají v regionech," řekl na besedě u kulatého stolu s názvem Společně proti krizi Kosař.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka tak optimistický není. "Takzvaný RevPAR, tedy výnos na jeden pokoj, ať už obsazený nebo volný, klesl za loňský rok v Česku o 35 procent. Prvním důvodem je nárůst kapacity hotelů v poslední době, druhým pak snížení cen za ubytování v důsledku krize," řekl Hlinka.
Jedním z návodů jak zvýšit konkurenceschopnost jsou podle odborníků investice do infrastruktury a především lepší spolupráce a provázanost nabídek úřadů a firem. Musí fungovat spolupráce kraje s centrálou cestovního ruchu, oborovými asociacemi a podnikateli. "Stává se například, že cizinci k nám přijedou, ubytují se, prohlédnou si památky a skončí v restauraci, kde není jídelníček v jiném než českém jazyce," řekla Marta Sargánková z Regionální rady Jihovýchod.
Také podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly je důležité vytvářet ucelené nabídky. Kraj v loňském roce vypracoval novu strategii, v níž hrají velkou roli právě produktové balíčky. "Chceme se zaměřit na poskytování produktů, které od nás v cizině mohou očekávat. Někdo přijede za cykloturistikou, jiný za pivní turistikou, lyžováním na Šumavě nebo lázeňstvím," řekl Zimola.
Jižní Čechy chtějí kromě okolních regionů začít více spolupracovat například s italským Trentinem. "My k nim jezdíme lyžovat na dolomity, Italy zase zajímá jihočeské pivo, sjíždění řek nebo wellnes, protože oni například neznají bahenní koupele," dodal Zimola.
Cestovní ruch v Česku vytváří zhruba tři procenta hrubého domácího produktu a pracují v něm asi čtyři procenta lidí. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Martina Plachého jde o důležité odvětví, které je často neprávem přehlíženo. "Řada cizinců k nám ale už podruhé nepřijede, protože není spokojeno s kvalitou služeb. Musí se zlepšit i systém vzdělávání. Chybí nám renesance profesí, aby číšník byl znovu jako kdysi pan číšník a ne pingl. Aby lidé byli na svoji práci hrdí. To si myslím, že je důležité pro budoucnost," řekl Plachý.