Snížení počtu odbavených cestujících v důsledku hospodářské recese se dotklo pravidelné i charterové dopravy. Cestujících na pravidelných linkách bylo 166.000, tedy meziročně méně o 24 procent. Nepravidelnou charterovou dopravu využilo na brněnském letišti 275.000 cestujících, což znamená meziroční pokles o čtyři procenta.
Mezi hlavní příčiny poklesu celkového obratu patří podle Plačka zejména pokles výkonů v oblasti osobní letecké dopravy. "Propad ve výnosech z osobní dopravy částečně kompenzovaly mimořádné výnosy v oblasti dopravy zboží," dodal.
Ohledně očekávaných výsledků je ale podle něj nutné zdůraznit, že se jedná o hrubé předpoklady s poměrně značnou mírou nejistoty. "Na současném turbulentním trhu letecké dopravy dochází k velmi rychlým a zásadním změnám, které mají bohužel i přímý vliv na provoz a hospodaření letiště Brno," poznamenal.
Předpoklady letiště navíc vycházejí z údajů pouze za sedm měsíců hospodářského roku od května do listopadu, protože dosud nemá úplné účetní údaje za prosinec. Jaký firma očekává zisk či případně ztrátu, ředitel nesdělil. "Vzhledem k velkému množství proměnných rovněž nelze uplatnit přímou úměru mezi sledovanými hlavními provozními výkony a hospodářským výsledkem," podotkl pouze.
Krize ovlivnila i další tuzemská mezinárodní letiště, některá poslala do červených čísel. Pražské Ruzyni ubylo osm procent cestujících, severomoravskému Mošnovu 13 procent, v Karlových Varech to byla desetina a pardubickým terminálem prošlo o téměř polovinu méně lidí. Ztrátu čekají Mošnov a Pardubice.