Čeká řeckou ekonomiku pomalá smrt?

Ještě je čas tomu zabránit. Alespoň k takovým závěrům dospěla agentura Moody's při zkoumání dluhové a fiskální situace jihoevropského státu, pověstného nevalnou finanční disciplínou. Hospodářská recese jen prohloubila problémy dlouhodobě špatně hospodařícího Řecka. Výpadek daňových příjmů spojený s vyššími výdaji byl tak výrazný, že deficit státního rozpočtu dosáhl na konci loňského roku výše 12,7 % HDP a více než čtyřikrát tak překročil limit stanovený pro členy eurozóny.

Zatímco jiné státy s nepříznivou dluhovou pozicí byly již dříve nuceny požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, Řecko si užívalo relativního bezpečí eurozóny a bez velkých obav umísťovalo své dluhopisy na finančních trzích (byť za vyšší úroky). Situace se začala výrazně komplikovat, když začalo být zřejmé, že deficit rozpočtu za rok 2009 dosáhne dvojciferné hodnoty.

Snížený rating

Na začátku prosince snížila agentura Fitch rating Řecka na stupeň BBB+ a ještě týž měsíc ji následovaly i Moody's a S&P. Byla to logická reakce na zprávy o hloubce deficitu, který řecká vláda za rok 2009 chystá. Snížení ratingu vyvolalo pokles řeckých dluhopisů i akcií a zároveň vlnu nesouhlasu nové vlády, která se po vítězství v říjnových volbách snaží napravit situaci.

Podle ministerstva financí se připravují radikální kroky, které jdou na samotnou podstatu problémů a pomohou z dlouhodobého hlediska výrazně zlepšit hospodaření i snížit zadluženost. Vláda tvrdí, že dnes není možné hodnotit budoucí pozitivní dopady jejích reforem a snížení ratingu není spravedlivé. Vrchní političtí představitelé také důrazně odmítli spekulace o možném záchranném balíčku.

To ale nepomohlo nijak výrazně zmírnit negativní náladu investorů, jelikož trhy podobné politické proklamace očekávaly. I proto se vláda rozhodla zpomalit tempo veřejných emisí svých dluhopisů a část nezbytných peněz získat z privátních transakcí s vybranými zájemci.

Banky: důležití věřitelé

Finanční instituce sehrávají v otázce řeckého dluhu významnou úlohu. Například na sklonku loňského roku si ministerstvo financí půjčilo privátně od bank 2 miliardy eur (52, 2 miliardy Kč).  Předchozí snižování ratingu totiž utlumilo zájem investorů a při standardním prodeji v aukci by neadekvátní poptávka mohla zvýšit úroky nad únosnou mez.

Ochota bank nakupovat státní dluhopisy ale není neomezená a důvody jejich zájmu leží především mimo vliv řecké vlády. Během finanční krize umožnila Evropská centrální banka finančním institucím v eurozóně získávat likviditu oproti vhodnému kolaterálu, mezi který se řadí i dluhopisy do ratingu BBB-. Banky tak mohou nakoupené státní dluhopisy kdykoli využít jako zajištění při operacích s centrální bankou a krátkodobě je směnit za likvidní prostředky. Pokud by však rating Řecka dále klesl a ECB již nebyla ochotná přijmout státní dluhopisy jako vhodný kolaterál, lze očekávat vlnu odprodejů a další nárůst úroků.

Proto je velmi důležité navést veřejné finance na správnou cestu a zabránit dalšímu snížení ratingu. Řecko již několikrát vyslalo jasný signál, že hodlá svou fiskální situaci napravit a do země byli pozváni i odborníci z Mezinárodního měnového fondu, aby napomohli při přípravě daňových, zdravotních a sociálních reforem. Ve snaze obhájit svá úsporná opatření však Řekové naráží na problém, jakému čelí jen málokterý stát: finančníci jim nevěří, že mluví pravdu.

Nespolehlivá řecká data

Pro Řecko se ukazuje jako obtížné ujistit investory o svých úsporných opatřeních a plánech do budoucna, jelikož v současné době je neokáže ujistit ani o pravdivosti svých statistických informací. A nejde jen o spekulace či neoficiální fámy. Nedávno samotná Evropská unie vyrukovala s tím, že řecká data obsahují závažné nepřesnosti.

Nebylo to ostatně poprvé. Už v roce 2004 zveřejnil Eurostat informaci, že Řecko chybně informovalo o stavu svých veřejných financí v souvislosti s přijetím eura. Konkrétně došlo k podhodnocení schodku rozpočtu, jelikož řeckou vládou nebyly záměrně zahrnuty veškeré výdaje. Podle tehdejší metodologie se ale Řecko k přijetí eura kvalifikovalo i po provedení auditu a opravení statistických dat. Nedůvěra a pochyby však zůstaly a zemi dnes příliš nepomáhají.

Pomalá smrt

Řecký ministr financí počítá s tím, že dluh dosáhne příští rok výše 120 % HDP a poté se bude postupně snižovat. Takové dluhové zatížení spojené s relativně vysokými úroky znamená pro státní rozpočet nemalý problém. Vzhledem k tomu, že zadlužení soukromého sektoru je také poměrně vysoké, budou Řekové muset věnovat stále rostoucí část svých příjmů na krytí úroků a splátek. O to méně peněz zůstane na investice a spotřebu, což může podrýt ekonomický růst na několik let dopředu.

Je otázkou, zda bude Řecko nuceno požádat o záchranný balíček podobně jako Maďarsko či Lotyšsko. Zatím to řečtí představitelé odmítají a tvrdí, že jejich úsporná opatření jsou dostatečně důrazná a situace se bude zlepšovat i bez finanční asistence mezinárodních organizací. Pokud se jejich představy nakonec ukážou jako příliš optimistické, stane se Řecko první zemí eurozóny, která bude svou cestu z finančních problémů hledat pod dohledem Mezinárodního měnového fondu. A to pošramocené reputaci určitě nepomůže.