Brněnská družstevní záložna Pria patřila mezi sedm největších záložen v zemi, 4000 lidí si u ní uložily téměř 300 milionů korun. Od roku 2000 byla kampelička v nucené správě, o čtyři roky později na ni byl vyhlášen konkurz.
Evropský soud už v srpnu roku 2008 rozhodl, že v případě kampeličky porušilo Česko právo na ochranu vlastnictví a právo na spravedlivé slyšení. Nevyhověl ale stížnosti samotných členů kampeličky, tu prohlásil za nepřijatelnou. A vyzval vládu a kampeličku k dohodě.
Vláda se ale znovu obrátila do Štrasburku s tím, že s vyplacením odškodného nesouhlasí. Podle vlády totiž neexistovala žádná souvislost mezi nucenou správou na kampeličku a ztrátami, které chce záložna vysoudit. Podle vlády nebyla kampelička schopna pokračovat v poskytování úvěrů, nucená správa byla jenom vyvrcholením špatného vedení záložny.
Podle štrasburského soudu kampelička Pria nemá nárok na odškodnění. Evropští soudci navíc potvrdili, že v Česku se stále řeší spor o náhradu škody, ve kterém požaduje po státu kampelička přes miliardu korun. Podle původního rozhodnutí pražských soudů kampelička neměla na náhradu škody nárok. Nejvyšší soud ale toto rozhodnutí zrušil a nařídil nové projednání celé záležitosti.
Kvůli hospodaření kampeličky Pria už padly také vysoké tresty. Nejvyšší soud potvrdil šestiletý trest za špatné hospodaření v záložně Pria předsedovi jejího představenstva a jednomu z lidí, kteří dali advokátovi plnou moc k žalobě na stát, Františku Zoubkovi.
Jeho dcera Kamila Březinová, která byla místopředsedkyní záložny, si odpyká tříletý podmíněný trest vězení. Dvojice je podle soudu odpovědná za to, že špatným hospodařením s vklady klientů přišla Pria o 23,3 milionu korun.