Řecké dluhy. Problém hlavně pro euro a celou eurozónu

Přestože se jednotlivé členské země eurozóny v posledních měsících začaly opět stavět na vlastní nohy, problémy, pro šestnáctičlennou skupinu zemí využívajících společnou měnu, s opětovným růstem HDP ještě zdaleka nekončí. Za současnou stabilizaci, která je z velké části tažena zvýšenou fiskální a monetární expanzí, totiž eurozóna ještě bude muset zaplatit. Cenou bude bolestivá konsolidace státních rozpočtů, které v některých zemích skončily v minulém roce deficitem, který až čtyřnásobně převyšoval maximální povolený strop 3 %.

O tom, jak bolestivý tento proces může být nejen pro konkrétní země, ale pro celou eurozónu, v minulém měsíci hodně napověděla situace v Řecku.  To se po skandálu se zfalšovanými statistikami, který vyplynul napovrch koncem minulého roku, dostalo pod drobnohled obchodníků a upadlo v nemilost ratingových agentur, které mu jedna po druhé začaly snižovat rating.

Dominový efekt

Reakce na rozhodnutí agentur byla okamžitá a spustila dominový efekt. Výnosy z řeckých dluhopisů začaly prudce stoupat, aby se vyšplhaly až nadosah 6 %. Řecká vláda si tak musí půjčovat s nejvyšší rizikovou prémií v eurozóně, což její, již tak složitou situaci, ještě více komplikuje. Aténský akciový index v prosinci klesnul o 9 %, když jej táhly dolů především akcie řeckých bank a pod tlak se dostala také společná evropská měna. Ta jen v prosinci oslabila na páru s dolarem o skokových 5,6 % až na 1,42 USD za euro. Poprvé od vzniku eurozóny se totiž začalo otevřeně hovořit o tom, že by jedna z členských zemí mohla zbankrotovat. Situaci nijak nepomáhala ani skutečnost, že sama eurozóna nemá žádný scénář, podle kterého by se měla v tomto případě zachovat. Je přitom více než zřejmé, že by si bankrot Řecka dovolit nemohla, vzhledem k šokové vlně, kterou by tato událost mohla vyslat napříč ostatními bankami v eurozóně, které mají ve svých portfoliích nemalou část řeckých dluhopisů.

Řecký plán

S návrhem, jak z problémů ven, přišlo v prosinci samotné Řecko, které bylo pod silným tlakem Evropské unie. To představilo nový plán, který by měl přispět ke snížení deficitu až pod 3% strop, a to do tří let, tedy o rok dříve, než bylo původně navrhováno. V plánu řecká vláda počítá se schodkem 8,7 % v nadcházejícím roce, 5,6 % v roce 2011 a 2,8 % v roce 2012. Reakce obchodníků však i v tomto případě byla přinejmenším vlažná. Na snižování schodku by se totiž z více než dvou třetin měly podílet rostoucí příjmy, zatímco zbytek by měl být přičten na vrub snížení výdajů.

To v řadách obchodníků vyvolalo rozpaky. Plány řeckých politiků totiž mohou zůstat pouze na papíře a být daleko od toho, jak by ve skutečnosti mohla vypadat realita řeckých veřejných financí. Vyšší příjmy hodlá vláda získat zčásti zlepšeným výběrem daní, jehož neefektivita je v Řecku dlouhodobým a chronickým problémem. Zbytek by mělo pokrýt zvýšení daní, společně s vyššími příjmy, které mají do státní kasy plynout díky stabilizaci řecké ekonomiky a nastartování mírného růstu. Otázka růstu řecké ekonomiky je ale přinejmenším velmi diskutabilní. Nezdá se totiž příliš pravděpodobné, že by Řecko mohlo jakkoli výrazněji růst v prostředí k ekonomickému růstu silně nepřátelském, kdy stát firmám i domácnostem vezme více peněz a zároveň oseká své výdaje. Pokud to Řecko s nápravou myslí vážně, nepůjde to bez bolestivých kroků a na příjmy ve výši, kterých státní kasa dosahovala před vypuknutím finanční krize, vláda může zapomenout.

Poptávka po řeckém dluhu není neomezená

Řecku se proto investory zatím přesvědčit nepodařilo, o čemž svědčí i skutečnost, že výnosy z řeckých státních dluhopisů i v polovině ledna vystoupaly na rekordních 6,2 %. Dokud tamní vláda nepřijde se skutečně věrohodným plánem, který by řešil problém především na straně výdajů, nedá se očekávat, že by důvěra investorů v helénskou republiku začala opět narůstat. Času přitom není mnoho. Již v tomto roce si bude muset Řecko na financování svého rozpočtu půjčit více než 50 mld. EUR, což se nemusí obejít bez komplikací. Poptávka po řeckém dluhu není neomezená, a tak mohou větší prodávané objemy dluhopisů snadno zvýšit již tak vysokou úrokovou míru. Financování rozpočtu by se mohlo rázem velmi prodražit a zarazit další hřebík do rakve řeckých veřejných financí.

Situaci navíc může zkomplikovat také měnová politika Evropské centrální banky. Ta se v prosinci zavázala, že začne z finančních trhů pomalu odčerpávat přebytečnou likviditu. To může přispět k růstu požadovaného úroku na všech typech státních dluhopisů v eurozóně, přičemž největšího nárůstu by se dočkaly státní dluhopisy těch zemí, které obchodníci považují za nejrizikovější, což je v eurozóně doména právě Řecka. To si v minulosti žilo nad poměry, za což nyní začíná platit tvrdou daň. Nepřijde-li v nejbližší době s jasným a realizovatelným plánem, jak se vypořádat s bobtnajícím dluhem, nezkomplikuje situaci pouze sobě, ale celé eurozóně. Ta si zatím se svým nejslabším článkem neví příliš rady, a pokud nenajde cestu jak z problémů ven, může být její kredibilita do budoucna otřesena nejvíce v její dosavadní existenci. 

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.