Musí banky znát své klienty tolik?

Každá banka má povinnost mít dostatek informací o svých klientech. Musí vědět, s jakými osobami vstupují do smluvního vztahu, kdo bude oprávněn manipulovat s peněžními prostředky a jaké jsou záměry těchto osob. V bankovním prostředí se tato zásada označuje anglickým „Know Your Client“ (KYC), neboli česky „Poznej svého klienta“.

Povinnost zjišťovat totožnost osob, se kterými banka vstupuje do smluvních vztahů, je dána legislativně. Základní právní normou je zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dohled nad dodržováním stanovených pravidel provádí regulátor, tedy Česká národní banka.

Smyslem těchto pravidel je zajištění, aby banka znala osobu, se kterou bude v právním vztahu, která bude oprávněna manipulovat s peněžními prostředky nebo která bude mít vůči bance závazek. Banky se tak snaží zabránit nelegálním obchodům a financování nežádoucích aktivit.

Povinnost identifikace se týká všech klientů, tedy jak fyzických osob – občanů, tak také fyzických osob – podnikatelů a právnických osob.

Identifikace klientů

Identifikace klientů se provádí při požadavku klienta na jakoukoliv bankovní službu. Děje se tak na základě ověření příslušného dokladu. Předkládaný doklad musí být originál nebo jeho úředně ověřená kopie a obsažené údaje musí být aktuální. Jejich aktuálnost pak banka sleduje i v průběhu trvání smluvního vztahu.

K ověření fyzické osoby běžně stačí jeden doklad. U úvěrových obchodů však mohou být vyžadovány doklady dva (např. občanský průkaz a cestovní pas).

Pracovník banky pořídí fotokopii předloženého dokladu a ten v bance založí do dokumentace. Kopie dokladů jsou v bankách uchovávány po dobu 10 let od ukončení vztahu. Pořizování a uchovávání kopií dokladů (nebo pořizování výpisů) je bankám umožněno ustanovením zmíněného zákona. Není to však jejich zákonná povinnost. Pořízení fotokopie dokladu může klient odmítnout. V takovém případě je možné, že po něm banka bude požadovat písemný nesouhlas včetně klientova podpisu.
 
Tabulka: Přehled nejčastěji předkládaných dokladů k ověření totožnosti

* rodný list není nutný v případě, že je nezletilá osoba zapsána v občanském průkazu zákonného zástupce

U právnických osob je důležité také ověřit osoby, které jsou oprávněny za společnost jednat (Jejich ověření banka provádí obdobným způsobem jako u klientů – fyzických osob) a dále znát konečné vlastníky právnických osob.

Identifikace disponentů

Osoby oprávněnými k nakládání s prostředky na bankovních účtech (tedy disponenty) nemusí být vždy pouze osoby, které s bankou uzavřely smlouvu. Například u osobního účtu, který si klient u banky otevřel, může mít přístupová práva také jeho manželka. Mnohem typičtější je tato situace u právnických osob. Ve společnostech (firmách) pracuje zpravidla mnoho zaměstnanců, kteří mají k firemním účtům přístup (např. účetní, finanční manažeři aj.). Je tedy třeba, aby banka ověřila totožnosti i těch osob, které mají přístup k účtům přes různé elektronické kanály nebo jsou držiteli platebních karet.

Podezřelé obchody

Zákon bankám ukládá za povinnost odhalovat podezřelé chování jejích klientů. Jedná se o tzv. podezřelé obchody, při nichž dochází ke snaze o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo jsou v takových obchodech užité prostředky určené k financování terorismu. Jako podezřelé obchody jsou označovány případy, kdy např.:

• dochází k výběrům nebo převodům na účtu bezprostředně po hotovostních vkladech,
• počet peněžních operací provedených klientem během určitého období je vyšší, než je pro jeho činnost typické,
• počet účtů klienta je výrazně vyšší, než je pro jeho činnost typické,
• množství peněžních prostředků klienta je ve výrazném nepoměru k jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
• využívání účtu je v rozporu s účelem, pro který byl účet zřízen,
• klient nebo majitel účtu je ze státu, který nedostatečně uplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
• aj.

Podezřelé obchody jsou banky povinny hlásit ministerstvu financí. Při vyšetřování může být uložen bance příkaz k odložení provedení příkazu klienta, pokud by tím mohlo dojít ke zmaření zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků k financování terorismu.

Daň za větší bezpečnost

Opatření bank vyplývající z povinnosti zabránit nelegálnímu obchodům představují značný zásah do soukromí klientů. Mnozí klienti je považují za nepříjemné a obávají se zneužití osobních dat. Je však třeba si uvědomit, že tento zásah do soukromí je obětí za větší bezpečnost. Dá se tak lépe předcházet podvodnému jednání ze strany klientů a dalších osob, což vede k posílení stability bankovního systému.

Neustále se zpřísňující pravidla a vyžadování stále většího množství údajů od klientů není výsledkem pouze rozhodnutími samotných bank, ale zejména tlakem ze strany regulátora, který banky nutí ke stále větší obezřetnosti a v konečném důsledku usiluje o dosažení větší ochrany peněžních prostředků klientů.