PK: Někteří obchodníci kvůli novému zákonu vyškrtli dodavatele

Některé řetězce se podle informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již v závěru loňského roku snažily přimět své dodavatele k prohlášení, kvůli kterému by se na ně nový zákon nevztahoval. Úřad ale upozornil, že žádné takové prohlášení řetězce nezbavuje povinnosti dodržovat zákon regulující jejich činnost.

Podle Večeřové obchodníci přesto se zasíláním dopisů dodavatelům nepřestali. Například síť velkoobchodů Makro bez ohledu na stanovisko ÚOHS prý 15. ledna znovu zaslala svým odběratelům k podpisu prohlášení, že nejsou na řetězci jako odběrateli závislí. Podle Večeřové navíc Makro po svých dodavatelích požadovalo citlivé údaje o jejich finančních výsledcích. Jiný řetězec, jehož jméno Večeřová odmítla sdělit, s potravináři, kteří obdobné prohlášení odmítli podepsat, následně zcela nebo částečně ukončil obchodní kontrakty.

"Výsledkem této 'dopisové akce', která začala od listopadu minulého roku, byl fakt, že se nebývale rozšířily praktiky, v nichž někteří odběratelé buď ukončili spolupráci s některými dodavateli, anebo určitému okruhu dodavatelů vylistovali takový okruh produktů, který by pro ně mohl mít likvidační následky," uvedla Večeřová.

Podle kritiků může prý zákon zdražit potraviny na pultech obchodů a také snížit ochotu obchodníků odebírat zboží od tuzemských firem. Naopak obhájci jeho přijetí loni na podzim kvitovali jako vytoužený bič na nadnárodní řetězce, které se vůči dodavatelům chovají neeticky.

Obchodním řetězcům hrozí dle zákona za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Zákon ukládá hlavně obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Zákon pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nebudou smět prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky.

Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, či vybírání poplatků. Dodavatelé platí třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letáčcích obchodníků.

Proti zákonu o významné tržní síle se postavil mezi jinými prezident Václav Klaus, který normu vetoval. Podle Klause zákon nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. Prezidentovo veto poslanci v listopadu přehlasovali.