ČSOB před lety vyhrála tendr na správu 15 miliard Kč určených na protipovodňová opatření. Ministerstvo vybralo ČSOB v květnu 2007, o měsíc později ale na úřad dorazila žaloba banky o úhradu 1,66 miliardy korun, která byla součástí soudních sporů státu s ČSOB kvůli pádu a převzetí IPB. V srpnu 2007, ještě před uzavřením smlouvy, pak ministerstvo zadávací řízení zrušilo.
Banka se obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který postup ministerstva označil za porušení zákona a MF uložil pokutu 10.000 korun. Proti tomu podalo ministerstvo žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ale žalobě ministerstva nevyhověl.
"Postup ministerstva financí považuje soud za porušení zákona o veřejných zakázkách," uvedl loni v dubnu ve zdůvodnění rozsudku soudce krajského soudu David Raus. Podle soudu se nemůže zrušení tendru před podpisem smlouvy opírat pouze o existenci arbitrážního sporu mezi zadavatelem a vítězem tendru, navíc sporu, který s obsahem výběrového řízení nijak nesouvisí, uvedl loni Raus.
Desetitisícová sankce patří k nejnižším, jaké úřad ukládá. Důležitější než pokuta ale podle dřívějšího vyjádření antimonopolního úřadu může být pro ministerstvo jistý precedens, zda může v podobných případech postupovat stejně - tedy zrušit soutěž ve chvíli, kdy v jejího vítěze ztratilo důvěru.
Alespoň tak zrušení tendru tehdy ministerští úředníci zdůvodnili. Důvodem ztráty důvěry byla tehdy právě letitá arbitráž kvůli Investiční a poštovní bance (IPB). ČSOB, která krachující banku v roce 2000 přebrala, po státu požadovala 1,6 miliardy korun za nedořešené pohledávky po IPB.
Zadavatel může zakázku zrušit, ale jen v přesně vymezených případech. Ministerstvo financí nakonec zrušilo celé zadávací řízení a správu finančních prostředků si začala zajišťovat ve vlastní režii. Umožnila to změna zákona o rozpočtových pravidlech. ČSOB si kvůli tendru na ministerstvo stěžovala u Evropské komise, ale u ní neuspěla.