Sarkozy slíbil plán na snížení vysokého rozpočtového deficitu -------------------- --------------------

"V dubnu rozhodneme o konkrétních opatřeních, tak aby spirála deficitů nepoškodila důvěryhodnost naší země," řekl Sarkozy na konferenci, kterou k otázce řešení rozpočtových schodků svolal a pozval na ni i místní politiky, často z opoziční levice známé podporou vysokých výdajů. Ti však vzhledem k blížícím se místním volbám akci bojkotovali a sdělili vládě, ať si svůj nepořádek uklidí sama.

Vláda slíbila, že se bude snažit o snížení deficitu pod hranici tří procent, což je za normální situace maximální povolená mez v Evropské unii, do roku 2013. Ministři však uvádějí, že k tomu potřebují podporu samospráv, jejichž rozpočty k deficitu veřejných financí podle nich značně přispívají.

Zástupci regionálních a místních samospráv však důrazně popírají, že jejich rozpočty jsou součástí problému. "Účty místních samospráv jsou vyrovnané a dluhy regionů jsou velmi nízké," řekl agentuře Reuters socialistický předseda Sdružení francouzských regionů Alain Rousset. Podotkl, že deficit je důsledkem výdajů na program ekonomického oživení, ale zejména vládní fiskální politiky, která od roku 2002 vytvořila daňové úlevy v sumě asi 23 miliard eur.

Zatímco běžné Francouze dříve stav veřejných financí příliš nevzrušoval, podle nedávného průzkumu agentury Ifop má nyní obavy z rostoucích dluhů už asi 75 procent voličů. Francie rovněž pociťuje sílící tlak ze strany evropských partnerů. Německo stanovilo ústavní limit na nové roční vládní výpůjčky od roku 2016 na 0,35 procenta HDP. Působí také rozpočtová krize Řecka a rostoucí problémy dalších zemí jižní Evropy.

Francouzská vláda se zatím konkrétněji nevyjadřuje, zda by zavedení limitu německého typu mohlo fungovat v zemi s historií vysokých schodků. Sarkozy však dnes uvedl, že se bude snažit o totéž, co má Německo. "Němci dosáhli dohody napříč politickými stranami a o toto se budeme snažit i my," řekl.