"Na relativně pozitivním lednovém výsledku měly podíl především meziročně vyšší transfery přijaté od Evropské unie a Národního fondu," uvedlo ministerstvo financí. V daňových příjmech se pak projevilo i zvýšení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty.
Příjmy rozpočtu v lednu stouply meziročně o 12,6 miliardy na 97,6 miliardy korun. Z toho příjmy z daní a poplatků tvořily 51,4 miliardy korun, tedy více než polovinu všech příjmů. Meziročně daňové příjmy stouply o šest procent, rozpočet ovšem počítá s růstem o 10,2 procenta. "Meziroční růst byl ovlivněn především vyšším inkasem spotřebních daní," uvedlo MF. Spotřební daně stouply od letošního roku v rámci schváleného úsporného balíčku.
Inkaso spotřebních daní tak stouplo více než čtvrtinu na 11,8 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o necelých 14 procent proti roku 2009. Na DPH, které se rovněž od ledna zvýšilo, stát vybral 28,5 miliardy korun, meziročně o 3,3 procenta více.
Méně o 300 milionů korun stát vybral na daních od firem, tedy celkem 600 milionů korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o 20,4 procenta proti roku 2009. "Relativně nízké lednové inkaso souvisí s platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí větší plátci až v polovině třetího měsíce příslušného čtvrtletí," uvedlo MF. Navíc bude daňových výnos podle MF ovlivněn letos poklesem sazby daně z 21 procent na 20 procent.
Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 9,2 miliardy korun, tedy o dvě procenta více než před rokem. Rozpočet počítá s růstem o 3,1 procenta.
Na pojistném na sociální zabezpečení stát vybral 29 miliard korun, meziročně o 3,4 miliardy méně.
Celkové výdaje státu se v meziročním srovnání nezměnily a činily v lednu 84,5 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 33 miliardy korun, meziročně o 3,6 procenta méně. Z toho na důchodech stát vyplatil 25,5 miliardy korun, což je o 0,8 miliardy méně než v lednu před rokem.
Na úrocích ze svého dluhu stát v lednu zaplatil v meziročním srovnání o 0,5 miliardy korun méně, tedy tři miliardy korun.