Kdo podává přiznání k dani z příjmů

Pokud máte příjmy z České republiky a přiznání za vás neodvádí zaměstnavatel, máte povinnost podat přiznání k dani z příjmu, pokud tyto příjmy přesáhly 15 000 Kč. Nejde však o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (srážková daň). Pokud vykazujete daňovou ztrátu, musíte podat přiznání rovněž.

Pokud máte příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od více zaměstnavatelů souběžně, musíte podat daňové přiznání. Pokud máte tyto příjmy od jednoho a nebo postupně od více zaměstnavatelů, nemusíte podat daňové přiznání. Musíte však podepsat u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemůžete mít jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.

Otázkou ještě zůstává, zda jste povinní přiznat veškeré své celosvětové příjmy. Tato povinnost vzniká, jde-li o rezidenta ČR. Rezidentem jste toho státu, ve kterém máte středisko životních zájmů. Pokud máte tedy trvalé bydliště v ČR, pracujete zde a máte rodinu, jste rezidentem ČR. Vezměme si příklad Slováka, který pracuje v ČR a zdržuje se zde více než 183 dní, vypadá to, že je úzce svázán s ČR. Pokud ale tento občan SR má trvalé bydliště v SR a pobývá zde jen za účelem zaměstnání, přičemž rodinu, byt atd. má v SR, považuje se dle mezinárodních smluv za rezidenta SR. Pokud by se ale přestěhoval do ČR, pak by se stal rezidentem ČR.

Máte více příjmů, podnikáte? Pak budete muset.

Většina zaměstnanců nemá povinnost podávat daňové přiznání, protože to za ně vyřídí zaměstnavatel. Stačí mít ale více druhů příjmů (například příjmy ze zaměstnání a navíc příjmy z pronájmu vyšší než 6 tis.) či dva zaměstnavatele souběžně a přiznání budete muset podat sami. Stejné to bude, pokud chcete uplatnit některou z nezdanitelných částí základu daně (například úroky z úvěru ze stavebního spoření), můžete ale požádat zaměstnavatele. Další velkou skupinou jsou podnikatelé, kteří spolu s přiznáním k dani z příjmů podávají i přehledy o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Více o pojistném podnikatelů v našem firemním centru.

Podnikateli se budeme zabývat v dalších článcích. Nyní se soustřeďme na zaměstnance s více příjmy. Tito musejí podat kromě hlavního formuláře, také odpovídající přílohu. Pokud mají příjmy z podnikání, vyplňují přílohu č. 1, pokud příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, přílohu č. 2, pokud mají příjmy ze zahraničí, přílohu č. 3, případně samostatný list k této příloze. Ve všech případech se postupuje stejně. V rámci těchto příloh se počítají dílčí základy daně z jednotlivých příjmů a ty se poté přenášejí do hlavního formuláře. Vypočítá se celkový základ daně a ten se dále upravuje a daní.

Nepodávejte přiznání, když nemusíte. To se týká příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně (viz dále).

Více se dozvíte v průvodci Daň z příjmů fyzických osob.

Osvobození od daně

Daň z příjmů se neplatí v případě, že jde o příjmy osvobozené od této daně řada příjmů. Od daně jsou osvobozeny například:

• příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, pokud jste zde měli bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem,
• cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování,
• příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, musí jít o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, od daně je přitom osvobozena pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně,
• dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,
• stipendia,
• plnění z pojištění osob,
• úroky z vkladů ze stavebního spoření,
• příjmy z prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců nebo
• příjem plynoucí ve formě daňového bonusu.

Zvláštní sazba daně

Zvláštní sazbou daně se daní například honoráře autorů do novin a časopisu nebo výdělky na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5000 Kč, pokud nedošlo k podpisu „Prohlášení k dani“. V tomto případě se celá daň odvádí už při samotném vzniku této odměny, přiznání se tak nemusí podávat. To je příklad mnoha studentů, kteří se takto přivydělávají. Pokud se ale student na poslední chvíli rozhodne podepsat za rok 2009 prohlášení a stihne to do 15. února, může si uplatnit slevu na studenta, ale zároveň musí podat přiznání k dani z příjmů.

Další články s daňovou problematikou najdete v seriálu Daně 2010.