Městský úřad v Chrastavě v kompetenční žalobě například uvedl, že ministerstvo financí vydává povolení k provozu terminálů už několik let v rozporu s platnou právní úpravou. Podle Chrastavy totiž zákon o loteriích podřazuje terminály pod pojem "podobná zařízení", na která by se měl vztahovat povolovací režim výherních automatů.
Ministerstvo se zase odvolává na jiné ustanovení zákona, podle kterého může povolovat "loterie a jiné podobné hry". Ve vyjádření ke kompetenční žalobě ministerstvo financí poukázalo na velké technické a funkční rozdíly mezi terminály a výherními automaty.
Nejvyšší správní soud se výslovně nepřiklonil ani k jednomu výkladu zákona. Žalobu odmítl, protože pro rozhodnutí v kompetenčním sporu musí v konkrétním řízení dojít ke střetu institucí, které si přisvojují tutéž pravomoc.
"Taková situace však v daném případě zjevně nenastala a ani samotný žalobce vůbec netvrdí, že by probíhalo či bylo zahájeno konkrétní řízení, v němž by mezi účastníky řízení vznikl spor ohledně rozsahu jejich kompetencí," uvedl v usnesení senát s předsedou Michalem Mazancem.
Obce, které bojují s hazardem, si na kompetenci ministerstva financí dlouhodobě stěžují. Tvrdí, že když zakážou hernu s výherními automaty, okamžitě se na tomtéž místě objeví videoloterijní terminály. Ke kompetenční žalobě se podle nedávného vyjádření brněnského primátora Romana Onderky chtělo připojit i druhé největší město republiky.
Sněmovna v lednu v prvním čtení podpořila lidovecký návrh novely loterijního zákona, který kromě jiného dává obcím větší pravomoc ve vztahu k terminálům a zakazuje internetové a mobilní sázky. Ve sněmovně jsou ještě další tři návrhy na omezení hazardu, jeden sociálnědemokratický a komunistický, druhý senátorský a třetí předložilo hlavní město Praha. Změny plánuje i vláda.
Loterijní terminály jsou na rozdíl od běžných automatů připojené přes internet k centrálnímu serveru. Hráčům obvykle dávají možnost vyšší výhry.