"Dopady krize jsou patrné z každodenní praxe optiků. Lidé přinášejí brýle, které by jinak už dávno vyměnili, ale teď je chtějí pouze osadit novými skly. Intervaly návštěv u optiků se prodlužují," řekl Blachut.
Propady tržeb jsou podle něj k každém z regionů různé. V některých může pokles dosáhnout až 30 procent. Jinde, například ve velkých městech, je naopak větší zájem o speciální a módní brýle.
V Česku, ale i celé Evropě, potřebuje korigovat zrak zhruba 50 až 55 procent populace. Většina lidí nosí brýle, podle odborníků činí podíl tržeb z kontaktních čoček na celkových tržbách oboru kolem deseti až 12 procent. Zájem o kontaktní čočky ale na rozdíl od brýlí každoročně roste, v Česku to loni bylo kolem deseti procent.
Průměrné obroučky stojí u optiků kolem 2500 korun, dalších asi 1000 korun stojí brýlové čočky. Velkou konkurencí optikům jsou proto supermarkety, stánkoví prodejci nebo drogerie, ve kterých lze brýle sehnat za zlomek ceny. Podle Blachuta i prezidenta Optické únie Slovenska Pavla Moravce jsou takové brýle pouze nouzovým řešením.
"S tímto problémem bojuje celá Evropa. Takové brýle lze doporučit pouze jako nouzové řešení při ztrátě nebo poruše původních brýlí do doby, než je odborník spraví. Nejsou přizpůsobeny na konkrétního člověka," řekl dnes novinářům Moravec. Koupě brýlí bez předchozí prohlídky u lékaře může podle odborníků výrazně ovlivnit například prostorové vidění, což při řízení automobilu může znamenat ohrožení zdraví veřejnosti.
Dopady krize ještě více zhoršil velký nárůst počtu očních optik v posledním desetiletí. V České republice působí více než 1200 očních optik, a jejich poměr k počtu obyvatel je tak přibližně stejný jako v Německu či v Rakousku, koupěschopnost zákazníků je ale podle odborníků výrazně nižší. V roce 2000 bylo v přitom v Česku kolem 800 očních optik.
Opta patří k nejmenším veletrhům, na brněnském výstavišti zabírá jediný pavilon. Ve svém oboru je ale hlavní výstavní akcí pro Česko a Slovensko. Akce začala dnes a potrvá do neděle. Představí se na ní 200 firem z 26 zemí.