ANALÝZA-Basel III připraví evropským bankám tvrdé přistání

05.02.2010 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

* Banky čelí v rámci návrhů Basel III ztrátě 139 mld eur...

...

* Dopad kapitálových reforem se podceňuje, rýsuje se otřes

* Změny zasáhnou rentabilitu, dividendy, platy zaměstnanců

* Nejvíce budou zasaženy francouzské a britské banky

Steve Slater

LONDÝN, 5.února (Reuters) - Navrhovaná pravidla o bankovním kapitálu by mohla výrazně otřást celým odvětvím a snížit jeho ziskovost. Banky by si musely opatřit více hotovosti a omezit dividendy i výplaty, a to nejméně v nejbližších dvou letech, uvedli analytici a zdroje z odvětví.

Mnozí investoři a banky podle dotázaných analytiků podceňují dopad návrhů, označovaných jako Basel III, a až se vyjasní význam nových pravidel, mohlo by to způsobit šok.

Pravidla by snížila jádrový poměr kapitálové přiměřenosti Tier 1 - ukazatel síly jednotlivých bank - v případě britské Lloyds Banking Group <LLOY.L> a francouzské Crédit Agricole <CAGR.PA> až na 4 procenta.

Barclays <BARC.L> může být nucena zalepit kapitálovou mezeru v rozsahu až 17 miliard liber a také na banky HSBC <HSBA.L> a BNP Paribas <BNPP.PA> by nová regulace zřejmě dolehla více než na konkurenci.

Podle analytiků z Credit Suisse by změny v rámci návrhů Basel III mohly evropské banky stát 139 miliard eur a do roku 2012 snížit průměrný Tier 1 na 8,1 procenta z 9,6 procenta.

"Změny v kapitálové regulaci zcela změní pravidla hry v celém sektoru," uvedl Andrew Lim, analytik z finančí společnosti Matrix. "Jasné vědomí toho, kdo je vítěz a kdo poražený, přijde rychleji, než si lidé myslí."

Návrhy Basel III zastínila krizová daň ve Spojených státech, daně z bonusů a navrhovaná "Volckerova regulace", jež by mohla změnit tvář bankovního sektoru. Nicméně právě Basel III bude zřejmě významnější a evropským bankám vnutí trvalejší změny.

Regulátoři chtějí zvýšit kvantitu a kvalitu kapitálu bank, zjednodušit jejich rozvahy a odstranit z nich nesrovnalosti. [ID:nLDE60O0QT]

V ideálním případě by údaje o kapitálu měly jasně ukázat, jakou rezervu má banka na uspokojení vkladatelů, a pomohl by zabránit, aby se musely opakovat záchrané balíčky z uplynulých 18 měsíců.

DVĚ ŠPATNÉ ZPRÁVY PRO BARCLAYS

Tier 1 standardně ukazuje, jaký objem kvalitního kapitálu banka drží, a vyjadřuje procentní poměr vůči rizikem zatíženým aktivům (RWA).

Návrhy označované jako Basel III dopadají na kapitálové poměry dvojím způsobem: činitel je menší kvůli vyloučení určitého kapitálu, zatímco jmenovatel prudce roste s tím, jak je riziko mnoha aktiv hodnoceno jako vyšší.

Podle návrhů představených v prosinci by banky musely vyškrtnout kapitál z menšinových podílů, investic do finančních poboček, schodky penzijní fondů a řadu dalších položek.

Objem aktiv zatížených rizikem by zase mohl prudce vzrůst, neboť Basel III vnímá investiční portfolio a expozici vůči protistraně jako rizikovější.

Některé úpravy basilejských návrhů se čekají, zejména kontroverzní změna, jak zacházet s menšinovými podíly. Revoluce se ale zřejmě konat nebude.

Analytici Credit Suisse odhadují, že by Barclays potřebovala 17 miliard liber na vylepšení ukazatele Tier 1, jenž by podle nových pravidel klesl na 5 procent.

Kapitál britské banky by klesl zhruba o 11 miliard liber, z velké části kvůli odečtení 20procentního podílu ve fondu BlackRock <BLK.N> od běžného kapitálu a odpočtu menšinových podílů, odložených daní a penzijního fondu.

Na druhou stranu by objem rizikových aktiv banky mohl vzrůst o 135 až 165 miliard liber s tím, jak se vyšší riziko přiřadí obchodovaným aktivům, sekuritizacím, úvěrům protistraně a dalším expozicím, uvedla Credit Suisse.

Hlavní útěchu pro banky skýtá fakt, že by tyto změny měly vstoupit v platnost až za dva roky, což je dostatečné přechodné období, a některým bankám se tak otevírají jiné možnosti.

Barclays by například mohla snížit na polovinu podíl v BlackRock, a podrží-li si v příštích třech letech veškerý zisk, mohla by vygenerovat zhruba 20 miliard liber, uvedli analytici.

Před dalšími bankami stojí podobné období "utahování opasků", jež by mohlo snížit riziko případného šoku v roce 2012.

NEJVĚTŠÍ DOPAD NA BRITSKÉ, FRANCOUZSKÉ BANKY

Návrhy zřejmě nejhůře dopadnou na britské a francouzské banky: ukazatel Tier 1 banky Crédit Agricole by mohl do konce roku 2012 klesnout pod 5 procent, odhadují analytici.

U banky Lloyd by se tento poměr podle firmy Matrix snížil na 4,4 procenta kvůli plnému odečtení kapitálu z pojišťovací divize. Tier 1 u banky HSBC by klesl na 6 procent.

Některé banky budou z navrhovaných změn těžit. Banco Santander <SAN.MC>, UBS <UBSN.VX>, Standard Chartered <STAN.L> a skandinávských DnB NOR <DNBNOR.OL> a Nordea <NDA.ST> by všechny podle pravidel Basel III zaznameny nárůst kapitálu, předpovědělo několik analytiků.

Basilejský výbor by měl zveřejnit konečné podrobnosti návrhů do konce letošního roku, pravidla pak mají vstoupit v platnost do konce roku 2012.

Cílový ukazatel Tier 1 nebyl stanoven, ale pravděpodobně se bude pohybovat v rozmezí 6 až 8 procent. Ty banky, které jej nebudou splňovat, čekají restrikce na straně plateb, včetně dividend a zaměstnaneckých kompenzací.

Je možné, že se pravidla pozdrží, rozmělní, či budou podrobena "národním výkladům", a mnoho investorů a bank na to spoléhá.

To by však mohla být riskantní hra.

Regulátoři se tváří odhodlaně a chtějí využít vzácnou příležitost k prosazení změn za podpory politiků, jež veřejnost povzbuzuje k tomu, aby potrestali banky za obdrženou pomoc v řádech miliard eur a zásadně proměnili celé bankovní odvětví.

"Žádná země ani regulátor nechce zničit bankovní systém, nicméně chtějí vyslat bankám silný vzkaz, aby se svým kapitálem zacházely rozvážně," uvedl Jürgen Lanzer, specialista na globální finanční sektor z investiční společnosti Schroders.

"Je to značně drakonický vzkaz, který banky dobře pochopí a začnou jednat a chovat se otevřeněji."

Andrew Lim z Matrixu dodal: "Omezí to návratnost kapitálu v celém sektoru o několik procentních bodů, nicméně kvalita této návratnosti bude mnohem lepší.

"Takže to nemusí být nutně špatná věc, měli bychom se vrátit tam, kde banky byly před 20 či 30 lety, kdy prostě půjčovaly peníze a bylo daleko průhlednější, z čeho vytvářejí zisky."

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK