Téma týdne: Únor - měsíc životního pojištění
Ačkoliv zájem o produkty životního pojištění neustále stoupá, obecně přetrvává problém nesprávného pochopení fungování těchto produktů. Lidé často vnímají životní pojištění jako určitý spořící nástroj a nikoliv jako nástroj ke krytí životních rizik, což je prapůvodní význam životního pojištění.
Z tohoto důvodu je výše pojistné ochrany často nedostatečná. Sjednaný rozsah pojištění a výše pojistné částky pak ve skutečnosti neodpovídá skutečným potřebám klienta. Otázkou tedy je, za jakým účelem si člověk smlouvu o životním pojištění sjednal.
Jak chápeme životní pojištění
ČAP (Česká asociace pojišťoven) provedla průzkum, který měl odhalit úroveň vnímání životních rizik a znalost pojistných produktů. Průzkum jednoznačně prokázal následující skutečnosti:
- Téměř 70 % lidí si uzavírá životní pojištění z důvodu ochrany sebe a svých blízkých, statistiky však dokazují, že pouze 25 % z pojistného v životním pojištění jde na zabezpečení smrti a připojistitelných rizik (úraz, závažné nemoci, invalidita apod.).
- Nesprávné chápání zásadních principů jednotlivých druhů životního pojištění (54%).
- Nedostatečné pojistné krytí, které nemůže v případě pojistné události poskytnout odpovídající ochranu (76%).
- Zaměňování produktů určených pro zabezpečení rizik s produkty s částečně spořící složkou (29%).
- Nevhodný výběr typu produktu vzhledem ke skutečným potřebám spotřebitele, jež mnohdy vede i k nevýhodnému ukončování smlouvy (21%).
Nevyplatí se předčasně rušit pojistnou smlouvu
Lidé se v souvislosti s životním pojištěním stále dopouštějí chyb, které je stojí zbytečné peníze. Pravděpodobně největším nešvarem je předčasné ukončení smlouvy. Tzv. odbytné, které při výpovědi člověk od pojišťovny ze svého zanikajícího pojištění obdrží je většinou zlomkem celé kapitálové hodnoty pojištění. Především v prvních letech trvání pojištění.
Samozřejmě se může člověk dostat do situace, kdy si nemůže dovolit pojistné platit. V ten okamžik by ale namísto zbrklého rušení smlouvy měl začít komunikovat s pojišťovnou. Pojistné smlouvy – zvláště ty novější – jsou velmi variabilní. Je možné na čas snížit pojistné. Pojistná smlouva se dá také na čas uvést do stavu bez placení. Vše záleží na konkrétním produktu a pojišťovně. Vždy ale platí – nevyplatí se v žádném případě předčasně rušit pojistnou smlouvu!
Nezapomínejme na smyl pojištění
Lidé se také pod vidinou velkých výnosů nechají zlákat k tomu, že větší část pojistného směřují do spořící složky pojištění na úkor té rizikové. Pojistná smlouva pak vypadá tak, že např. pojistná částka pro případ smrti je 100 000 Kč. Pak je důležité si odpovědět na otázku, kolik peněz bude potřebovat rodina, v případě náhlého úmrtí jejího živitele? Lidé si často neuvědomují fatální následky v případě smrti živitele rodiny. Je důležité si uvědomit, že primárním úkolem životního pojištění je krytí rizika smrti a dalších životních rizik.
Jak dlouho by pojištění mělo trvat?
Otázka pojistné doby je také důležitá. Často jsou sjednávána pojištění třeba na 10 let nebo i méně. Jaká je jejich nevýhoda oproti pojištěním, která trvají třeba až do 65 let věku a jejich pojistná doba je třeba 30 nebo 40 let? Odpověď je taková, že velká. Pokud totiž znovu a znovu uzavíráme životní pojištění na několik let, platíme při každé nové smlouvě opět stejné poplatky, které s tím samozřejmě souvisí.
Také věk a zdravotní stav mají vliv na cenu pojištění. Tedy když si uzavřeme po skončení staré smlouvy opět novou, jsme starší, někdy více nemocní, ale především rizikovější a to je prostě dražší.
Jaký je tedy doporučený rozsah pojištění?
Rozsah pojištění je samozřejmě zcela individuální záležitost. Nicméně existují určitá vodítka, podle kterých se dá přibližně stanovit optimální rozsah pojištění pro dostatečné krytí rizik. Optimální pojistnou částku lze podle ČAP odvodit z výše ročního příjmu - měla by činit jeho dvou až pětinásobek. Uvažujme hypotetický příklad muže ve věku 30 let, jehož měsíční příjem činí 25 000 Kč, a který je pojištěn do 65 let věku.
Pro zachování životního standardu v případě změny zdravotního stavu počítá ČAP s následujícími údaji:
- Pojistná částka pro případ smrti ve výši trojnásobku ročního platu – 900 000 Kč.
- Pojistná částka pro případ trvalých následků – 1 000 000 Kč.
- Pojistná částka pro případ závažných onemocnění – 450 000 Kč.
- Roční invalidní důchod ve výši – 144 000 Kč.
- Denní dávka při pracovní neschopnosti od 29. dne ve výši 300 Kč.
Měsíční pojistné – 2 500 Kč
Přitom u položky 4. roční invalidní důchod uvažujme v případě pojistné události jednak podporu ze státního systému ve výši 11 000 Kč měsíčně, z uvedeného pojištění 12 000 Kč měsíčně (144 000 / 12), tedy celkem 23 000 Kč za měsíc. U položky číslo 5. týkající se pracovní neschopnosti by v tomto případě od státu plynulo 13 170 Kč a z životního pojištění 9 000 Kč (300 Kč * 30 dní v měsíci); za měsíc tedy 22 170 Kč.
Česká asociace pojišťoven (ČAP) zahajuje již potřetí informační kampaň „Únor měsíc pojištění“. Cílem letošního ročníku je předat veřejnosti praktické informace o životním pojištění, zaměřené zejména na pojištění rizik.