Čína v prosinci prodala vládní dluhopisy v hodnotě 34,2 miliardy dolarů. Čínská vláda tak přestala být největším zahraničním vlastníkem amerického dluhu a klesla na druhé místo za Japonsko. Tokio snížilo objem amerických dluhopisů ve svém vlastnictví o 11,5 miliardy dolarů na 768,8 miliardy, zatímco Čína v závěru prosince držela dluhopisy za 755,4 miliardy USD.
Kdyby trend odprodávání vládních dluhopisů pokračoval, mohlo by to snížit jejich ceny. Americká federální vláda by tak musela platit vyšší úroky v době, kdy se její rozpočtové deficity dostaly na bezprecedentně vysoké úrovně.
Za celý loňský rok se hodnota amerických dluhopisů v zahraničním vlastnictví snížila jen o půl miliardy dolarů. To byl nepatrný pokles proti vzestupu o plných 456 miliard dolarů v roce 2008, kdy globální finanční krize přiměla investory uchylovat se do bezpečí amerických vládních obligací. Díky tomu se úroky z dluhopisů dostaly na rekordní minima a úroky z některých krátkodobých cenných papírů klely dokonce nakrátko do záporného pásma.
Celkový čistý příliv kapitálu do USA dosáhl v prosinci 60,9 miliardy dolarů proti listopadovým 30,7 miliardy USD. Příliv kapitálu do dlouhodobých cenných papírů jako vládních a soukromých dluhopisů však klesl na polovičních 63,3 miliardy USD.
Vysoké objemy amerických dluhopisů v držení Číny a Japonska jsou důsledkem rozsáhlých obchodních deficitů USA s těmito zeměmi. Peníze, jimiž Američané platí za čínské nebo japonské zboží, tyto země z velké části investují právě do amerických vládních dluhopisů a dalších dolarových aktiv.