Žibřid: Tahle země je v bankovnictví daleko

S Petrem Žibřidem, šéfem oddělení Marketing & Communication ve Volksbank CZ, jsme si povídali o budoucnosti bankovních poplatků, trendech u depozitních produktů, refinancování hypoték, úloze bankovního úředníka, či i zaměření aktivit Volksbank v roce 2010.

Bankovnictví má za sebou bezesporu bouřlivé období. Jaký ráz bude mít rok 2010 z pohledu Volksbank?
Rok 2008 byl v duchu všeobecného růstu a my jsme nebyli výjimkou. V roce 2009 byla strategie banky zaměřená spíše na depozitní produkty. V roce 2010 chceme udržet pozitivní trend u depozit a zároveň přidat trochu na obrátkách u úvěrů, a to jak v oblasti retailové klientely, tak v oblasti klientely firemní.

Depozitní produkty byly tedy loni vaší prioritou. Konkrétně které typy produktů vaši klienti nejvíce využívali? Byly to spořicí účty, termínované vklady nebo něco úplně jiného?
Ke konci roku 2008 jsme začali s jednoduchým spořícím účtem. K tomu jsme jako doplněk nabídli produkty spíše z oblasti cenných papírů. V roce 2009 jsme ale zjistili, že o tyto typy sofistikovanějších a řekněme trochu složitějších produktů není takový zájem jako o základní spořící účet a termínovaný vklad. Tyto dva spořící nástroje jsme tedy spojili a soustředili se tak na produkt, který kombinuje spořící účet s možností termínovat vklad na volitelnou dobu, čímž získá vyšší úrokovou sazbou (pozn. editora: vklad můžete zafixovat na 6, 12, 24, 36 měsíců).

Nabízíte však stále i klasické termínované vklady, v úrokovém přehledu typické mnoha řádky a sloupci, a dokonce i vkladní knížky. Sazby jsou na nich na první pohled nižší než u spořícího účtu s možností fixace vkladů. Má o ně někdo zájem? Proč?
Trendem jsou bezesporu spořící účty. Jedná se však o trend uzavírání nových klientů, nikoliv o jednorázový přesun, proto na klasických termínovaných vkladech peníze pořád zůstávají. Vkladní knížky využívají skutečně jen minimální počty klientů. Nové vkladní knížky již proto nezakládáme.

Máte nějaké statistiky o procentuálním rozložení depozit podle produktů?
Mohu říci, že zhruba 50 procent depozit je uložených na spořících účtech a zafixovaných na 12 nebo 24 měsíců. Což dokumentuje i momentální náladu střadatelů. Vkladní knížky využívá skutečně jen hrstka našich klientů.

Máte nějaké informace, jaké je rozložení depozit v zahraniční? Kam lidé ukládají peníze v jiných státech, kde Volksbank působí? Dohnali jsme v něčem západ, nebo naopak uhnuli jiným směrem?
Moje zkušenosti jsou takové, že tato republika je v bankovnictví daleko. Možná byste se divili, že třeba v Německu je bankovní systém konzervativnější v tom smyslu, že banky se tolik nepouští do tolika produktových modifikací, jak je tomu u nás. Nicméně, Volksbank Česká republika spadá do koncernu Volksbank International, který působí v zemích střední a východní Evropy, třeba Volksbank v Rakousku už není ani tak naše matka, jako spíše naše babička. Mohu proto mluvit jen za Českou republiku a východní Evropu – a zde nejsme jediní, kdo zavedl spořící účet a nejsme jediní, kdo s ním slaví úspěchy. Trend je podobný.

Kdo vlastně určuje strategii v české Volksbank? Je to koncern, nebo je to víceméně na vás?
Základní mantinely jsou dané od Volksbank International, ale většina je na nás. Koncern třeba rozhodně nerozhoduje o výši úrokových sazeb u hypoték nebo úroku u spořícího účtu. S koncernem se bavíme spíše v termínech objemu depozit, objemu úvěrů, zisku... To jsou hodnoty, které akcionář sleduje.

Jaká je pozice české Volksbank v rámci Volksbank International?
Co se týká obchodních výsledků i ukazatelů, Volksbank CZ vystupuje na předních pozicích v rámci skupiny Volksbank International. Co se týká velikosti tržní pozice na daném bankovním trhu, pozice Volksbank CZ je někde uprostřed. Např. v Rumunsku má Volksbank 3krát větší síť poboček. V Česku to však doháníme efektivitou, byť máme někdy o polovinu klientů míň. Abych tedy odpověděl na původní otázku, v globálu v rámci koncernu zaujímáme přední příčky.

Jaká je globální strategie Volksbank? Je to právě efektivita nebo rozšiřování?
Agresivní růst určitě neplánujeme. Spíše postupný růst zaměřený více na efektivitu a na sledování vnitřních ukazatelů. Klíčová pro nás bude práce se stávajícími systémy a segmenty které již fungují. Samozřejmě také s našimi klienty.

Banky, které mají větší počet firemních klientů, budou zřejmě hlásit horší výsledky, než banky s převahou retailu. Jak jste na to vy?
Z pohledu počtu klientů jsme určitě retailová banka, což je ale na druhou stranu trochu zavádějící, protože pohledu z objemu obchodů u nás firemní byznys hraje velmi významnou roli a také ovlivní hospodářský výsledek, který očekáváme tento rok.

Od 5. února máte nový sazebník, změnilo se v něm něco zásadního?
Žádná velká změna v sazebníku nenastala. Sazebník upravujeme průběžně a doplňujeme do něj nové služby a produkty, i v tomto případě se jednalo o tento druh spíše kosmetických změn. Klienti se nemusí bát, že by došlo ke zvýšení poplatků.

Mimochodem, co se týká účtování poplatků v České republice, tak je to velké a mediálně oblíbené téma. Klíčovou otázkou v této souvislosti ale je, zda už jsou systémy a procesy v tuzemských bankách natolik vyvinuté, aby se dalo říct, že negenerují žádné dodatečné náklady, které by současnou výši poplatků ospravedlnily. Osobně si myslím, že ještě chvilku potrvá, než český bankovní zákazník dospěje do fáze, kdy bude používat takové spektrum produktů, které bude bance umožňovat realizovat svůj obchodní hospodářský výsledek jinak než poplatky (pozn. editora: jde o tzv. anglický systém). Zatím nevidím prostor pro inovace a zdokonalování systémů v bance bez jakéhokoli účtování poplatků.

Poplatky vidím tedy jako oblíbené téma rozhovorů, ale nevidím ho vždy jako hlavní kritérium rozhodování klienta. Pokud se bavíme o rozdílech v poplatcích nebo úrokových sazbách v rozumné míře kolem 10-20 %, které klientovi nezpůsobí vážnou ujmu, věřím, že v rozhodování hraje roli i důvěra v banku, přístup ke klientovi a další racionální i emocionální faktory.

Když se vrátíme k oblasti úvěrů... pro rozložení sil na hypotečním trhu bude dle našeho názoru důležitý postoj bank ke stávající klientům. V roce 2010 bude končit dost fixací, vzhledem k rekordnímu roku 2007 a klienti budou zvažovat, zda zůstat u dosavadní banky nebo jít za případnou lepší nabídkou. Na refinancování máte zajímavou sazbu od 4,54 %, je vaši strategií právě útok z této strany?
Na trhu hypoték máme v tuto chvíli podíl zhruba 2 %. Nejsme market leader a musíme vzít trh takový, jaký je a pracovat s možnostmi, které dává. Refinancování byla od počátku jedna z možností, které jsme se chopili. Byli jsme jedna z prvních bank, která refinancování začala nabízet. Chceme v tom pokračovat, byť si uvědomujeme úskalí, které refinancování má. Je to třeba zprostředkování, resp. neustálé přehazování provizí za zprostředkování. Tzn. i tenhle byznys musí mít svá pravidla, aby byl pro banku výhodný.

Často se setkáváme s tím, že banky se v době fixace chovají ke klientům dost špatně. Naservírují klientům úrok o procento nebo i o dvě vyšší, než novému klientovi. Jak se chováte ke stávajícím klientům vy? 
Pokud vám banka při refinancování nabídne sazbu, která je oproti průměru na trhu podstatně vyšší, tak trh refinancování už dnes naštěstí funguje jako takový nepřímý regulátor. Klienti k nám přicházejí s požadavkem na nabídku. Poté, co ji dostanou, se pak často stává, že dosavadní banka zreviduje svou úrokovou sazbu dolů. S tím se setkávám dost často. Některé banky mají zkrátka strategii jak na pasivní klienty, kterým nasadí vyšší úrokovou sazbu, tak na aktivní klienty, kteří vyjednávají. My touto cestou nejdeme, snažíme se úrokové sazby hned na začátku podchytit podle situace na trhu.

Byl pokles zájmu o úvěry způsoben ze strany žadatelů, nebo kvůli protirizikovým opatřením z vaší strany?
Nechci posuzovat, který z těch vlivů byl silnější, ale zaznamenali jsme určitě oba dva. Poptávka je reálně nižší ze strany spotřebitelů. Krize očekávání se naplnila, lidé uvažují v duchu: „Budu stavět raději až později, až se uvidí, co bude.“ Na druhou stranu, riziko bylo v bankách velké téma v průběhu celého roku 2009 a bude určitě ještě velké téma v roce 2010 i 2011. Přístup k riziku bude determinující pro další rozvoj bankovnictví a bude určovat objemy obchodů, které se uskuteční.

V první vlně se propad úvěrů týkal především firemní oblasti, musela se zrevidovat úvěrová expanze. Segment fyzických osob přišel ve druhé linii a budou to právě další dva, tři kvartály, kdy důsledky krize dolehnou na tento segment ve vyšší míře.

Nedávno probublala médii zpráva o povoláních, kterým hrozí zánik. Byl mezi nimi i bankovní úředník...
Tak toto je téma, které bude řešit ještě další generace, nebudeme ho řešit jenom my. Napadá mě i připodobnění k tématu noviny vs. internet. Nemyslím si, že tištěná podoba úplně vymře. Navíc si myslím, že kdyby tady byl velký potenciál internetové populace, tak bychom ho viděli už dříve. Pozice "živého" bankovního úředníka bude důležitá pro určitou skupinu klientů i za deset dvacet let. Otázka je, jak velká tato skupina bude...

Děkujeme za rozhovor,

Michal Ruml, Tomáš Skolek, Finance.cz