České hutě: Ekologická opatření jsou pro nás likvidační

Hutě požadují zmírnění ekologických opatření nebo jejich odložení. Také navrhují, aby se stát na financování ekologických investic ve firmách podílel, sdělil ČTK prezident Odvětvového svazu Hutnictví železa a generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala.

"Ekologická opatření jsou pro nás obrovskou konkurenční nevýhodou. Když si spočítáte všechny výdaje, tak nás stojí stamiliony korun, což si v současné době hospodářské krize nemůže nikdo dovolit. Kvůli přísným ekologickým normám můžeme přijít v hutnictví o tisíce pracovních míst," řekl ČTK ředitel druhé největší tuzemské hutě Cienciala. Podle ArcelorMittal Ostrava mají například v Polsku daleko mírnější ekologické normy, přitom se tím nikdo nezabývá.

Podle Ciencialy musejí hutní firmy v Česku při současné zdrženlivosti bank při poskytování úvěrů financovat zásadní ekologické investice pouze ze svých zdrojů. Náklady do ekologie se pak zákonitě promítnout v cenách českých producentů oceli. Přitom ceny oceli na evropském a světovém trhu kvůli menší poptávce podle Ciencialy výrazně během recese klesly. Výroba některých produktů se například v Třineckých železárnách snížila až o 50 procent.

Zástupci Odvětvového svazu Hutnictví železa, který sdružuje největší tuzemské hutě, proto požadují, aby se nezvyšovaly daně a navrhli zvážit možnost neplacení poplatků za emise. Peníze by pak hutě povinně profinancovaly v ekologických opatřeních.

"Zlepšilo by se životní prostředí a my bychom si nesnižovali konkurenceschopnost. Přineslo by to synergický efekt, dodavatelské strojírenské firmy by dostaly zakázky, rovněž vývojové a konstrukční. To by byly stovky pracovních míst a miliardy korun, které by zůstaly doma," uvedl Cienciala. Podle něho je v současné době zaměstnáno v ČR v hutnictví zhruba 25.000 lidí. Na jedno pracovní místo připadají čtyři návazná místa.

Ministr životního prostředí Jan Dusík při čtvrteční návštěvě Moravskoslezského kraje uvedl, že by se na podporu ekologických investic mohly použít evropské peníze, konkrétně operačním program životní prostředí, v němž je nyní zhruba 15 miliard korun právě na zlepšení kvality ovzduší. Dusík prohlásil, že zájmem ministerstva je, aby se peníze vyčerpaly a směřovaly právě do oblastí, které jsou z hlediska ochrany ovzduší nejpostiženější.