Lidé, kteří chtějí pracovat, musí slevit ze svých nároků

Zvyšující se nezaměstnanost a snižující se počet pracovních míst je realitou. Lidé mají snahu chopit se každé příležitosti, která se jim naskytne. A aby ne, míra nezaměstnanosti se vrátila na úroveň ledna roku 2005. Průzkumy ukazují, že si čeští občané během krize, začali více vážit toho, že mají práci. Lidé, kteří o práci přišli, ale i ti zaměstnaní poměrně ochotně slevují ze svých nároků.

Situace na trhu práce se dá popsat několika větami. Zvyšuje se počet těch, kteří jsou ochotni za prací cestovat nebo se dokonce stěhovat. Uchazeči o zaměstnání jsou bez větších problémů ochotni akceptovat smlouvu na dobu určitou. Nezaměstnaní rádi přijmou i hůře placenou práci. Pracující se spokojí, když se v letošním roce nezvýší jejich nominální mzda. Státní zaměstnanci se budou muset smířit dokonce se snížením nominálních mezd.

Není se co divit – stav na trhu práce není dobrý a podle expertů nás zlepšení v tomto roce rozhodně nečeká. Trh práce vykazuje zpoždění v reakci na pohyb ekonomiky. I když tedy ekonomika v mezikvartální bázi již roste, zaměstnanost bude dále klesat, v únoru pravděpodobně nad 10 %.

Na jedno místo připadá 18,3 uchazeče

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo k 31.1.2010 v České republice 574 226 lidí bez práce. Na jedno místo nyní už připadá 18,3 uchazeče. Situace se začala dramatizovat v průběhu posledního kvartálu roku 2009, kdy se míra nezaměstnanosti dostala nad 9 %. Nejhorší je situace v Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, nejlépe je na tom již klasicky Praha.

Graf: Registrovaná míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v letech 2007 až 2009

Státní sféra není výhrou

Ačkoliv se v poslední době řada lidí pod vidinou jistoty uchází o pracovní místo ve státní sféře, není ani toto v dnešní době 100%ní výhrou. Pracovníci sice letos o své platy nepřijdou, ovšem odměny a osobní ohodnocení se jim sníží.

Vláda totiž s okamžitou platností vzala státním zaměstnancům jedno procento z takzvané pohyblivé složky platu. Opatření se dotkne všech úředníků státní správy, učitelů, policistů a hasičů. Celkem jde přibližně o 400 000 osob, státní výdaje na jejich platy se pohybují kolem 130 miliard Kč ročně.

Stagnace nominálních mezd ve státní sféře není pro zaměstnance zrovna dobrou zprávou, ovšem informace o jejich snížení už vyvolala určitou nevůli.

Další šok - zvýšení daní

Česká republika se může pochlubit jednou z nejnižších sazeb daní z příjmů fyzických osob (v současné době 15 %). Co do výše odvodů je ovšem jednou z nejdražších zemí v Evropě. Připočteme-li k odváděné dani veškeré další odvody (sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem za zaměstnance) dostaneme se na hranici překračující 45 %. Z výpočtu OECD vychází, že si stát vezme z platu průměrně vydělávajícího občana přibližně 43,4 %.

Proto jsou lidé vyděšeni návrhem vlády na zvýšení odvodu daně z příjmu do státního rozpočtu. Vláda by ráda zrušila rovnou daň a zavedla druhé pásmo pro daň z příjmů ve výši 25 %. Nicméně dosud jde pouze o návrhy, uvidíme jak dopadne realita