WPB Capital: Zájem o spoření s družstevními záložnami opět roste

Zatímco koncem roku 2008 měli klienti v záložnách uloženo asi 10,29 miliardy Kč, ke konci roku 2009 to bylo už téměř 15 miliard.  O jak si stojí družstevní záložny jsme si povídali s Tomášem Chrobákem, místopředsedou představenstva WPB Capital.

Jaké jsou novinky a trendy v oblasti družstevních záložen?
Zajímavé změny můžeme sledovat na portfoliu produktů a služeb, které se u záložen neustále vyvíjí a zdokonalují. Klasická nabídka, se kterou záložny na trhu v minulosti působily, je dnes už mnohem širší a sofistikovanější. Kromě standardních spořících a úvěrových produktů, které prošly značnou řadou vylepšení, přichází některé kampeličky se službami, na něž jsou klienti zvyklí spíše z klasických bank.

Aktuálně nyní třeba ve WPB Capital nově nabízíme spoření s možností předčasného výběru bez sankce. Klient může jednou za vkladové období požádat o předčasný výběr ve výši až 30% uložených financí. Tento předčasný výběr přitom není, na rozdíl od jiných, nijak sankciován. V případě předčasné výplaty náleží klientovi také úrok za dobu skutečného trvání části termínovaného vkladu a zůstatek na účtu je dále úročen pevnou úrokovou sazbou.

O kolik jsou v současné době záložny výnosnější než klasické banky?
Zatímco u bank končí úrokové sazby u spořících účtů na třech procentech, vybrané záložny dokáží nabídnout roční zhodnocení dokonce vyšší než 5 procent. Na krátkodobých vkladech (6 měsíců, 12 měsíců) mají záložny nabídku úrokových sazeb vyšší v průměru o cca 1,5% p.a. U dlouhodobých vkladů (2 roky) jsou pak záložny oproti bankám řádově o 3 % p.a. a výš.

Jak je možné, že záložny dokáží oproti bankám nabídnout takové zhodnocení?
Záložny se většinou úzce specializují na vkladové a úvěrové produkty. Oproti bankám nabízejí platební styk pouze jako doplněk a podporu ke vkladovým a úvěrovým účtům. Právě specializace služeb a eliminace platebního styku umožňují záložnám značnou redukci provozních a také marketingových nákladů, jejíž účinek se pozitivně promítá do nabízených vyšších úrokových sazeb.

Záložny jsou dále oproti bankám odkázány na primární zdroj financování (vklady). Záložna nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu a nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti za jinou úvěrovou nebo finanční institucí.

Jak se tyto výhody v podobě vyšších úrokových sazeb promítají do výsledků a postavení záložen?
Zájem klientů o družstevní záložny v posledním období významně roste. V červnu 2008 evidovaly záložny na svých účtech okolo 7,392 miliard Kč, které tam uložili jejich klienti. Během jednoho roku se tato suma zvýšila o téměř 6 miliard na 13,290 miliard Kč (červen 2009). Jde o nárůst ve výši téměř 80 procent.

V současné době má v záložnách uloženo své úspory téměř 41 tisíc klientů. Za poslední půlrok se počet nových klientů zvedl o téměř 5 tisíc.

Za zmínku určitě stojí, že v minulosti byly záložny doménou zejména drobných střadatelů. Zatímco ještě před 10 lety činila průměrná částka na jednom spořícím účtu v záložnách okolo 88 tisíc Kč, dnes se tato suma pohybuje okolo 324 tisíc Kč (u nás dokonce 470 tisíc Kč).

A jak jsou na tom záložny s důvěrou? Přece jen, minulost jim určitě nenahrává…
To máte pravdu, na druhou stranu za zájmem o záložny stojí právě rostoucí důvěra klientů. Mít uložené peníze v záložně, je dnes už stejně bezpečné, jako mít peníze uložené v bance. Vklady, včetně výnosových úroků v záložnách jsou ze zákona pojištěny a podléhají stejnému režimu ochrany vkladů, jako je tomu v bankovním sektoru. Klientské vklady jsou pojištěny na 100 %, a to až do výše 50 000 eur. Tedy přibližně do 1,3 milionů Kč. V roce 2011 by dokonce mělo dojít v souladu s novu směrnicí EU k dvojnásobnému zvýšení pojištění bankovních vkladů z 50 000 na 100 000 eur. Toto zvýšení v prosinci 2009 schválila vláda ČR a v současné době se čeká na vyjádření Parlamentu a Prezidenta ČR.

Ke konci minulého roku dokonce Fond pojištění vkladů, vedl velkou informační kampaň s cílem informovat českou veřejnost o zákonném pojištění vkladů. Snahou bylo navrátit důvěru klientů v bankovní sektor  a samozřejmě i v sektor družstevních záložen.

Stále více nám naopak nahrává relativně neprůhledná obchodní a marketingová politika velkých bank. Klienty lákají na služby a produkty, které v konečném důsledku vypadají jinak. Stejně tak jsou klienti bank citliví na celou řadu různých nesmyslných poplatků.