Výsledky jsou v souladu s odhady analytiků, kteří již dříve upozorňovali, že země bude mít problémy dostat se z hluboké recese. Upozorňují však, že dopad recese na veřejné finance je mnohem nižší, než u většiny ostatních ekonomik v regionu.
"U veřejných financí je potřeba zdůraznit, že deficit se v Itálii zhoršil mnohem méně, než v mnoha jiných evropských zemích," uvedl analytik BNP Paribas Luigi Speranza. To podle něj oceňuje i trh, který neřadí Itálii do stejného koše jako další země Středomoří.
Poměr veřejného dluhu třetí největší ekonomiky eurozóny k HDP stoupl na 115,8 procenta ze 105,8 procenta v roce 2008. Také zde byl růst v porovnání s dalšími zeměmi relativně malý. Itálie však i nadále zůstává zemí eurozóny s největším poměrem dluhu k HDP.
Také analytik banky Unicredit Marco Valli se domnívá, že v případě veřejných financí není důvod k poplachu. Upozorňuje však, že vláda by se měla zaměřit ve střednědobém období na snížení veřejných výdajů, které stouply loni na rekordních 52,5 procenta HDP z 49,4 procenta před rokem.
Vláda premiéra Silvia Berlusconiho odhaduje, že v letošním roce HDP stoupne o 1,1 procenta. Bank of Italy však očekává zvýšení jen o 0,7 procenta. Vláda si rovněž stanovila za cíl snížit deficit na pět procent HDP, napsala agentura Reuters.