Právnické osoby a daň z příjmů

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Od daně je však osvobozena Česká centrální banka a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená. V případě, že poplatníci mají sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice, musí zdanit příjmy plynoucí z tuzemska i zahraničí. Pokud je sídlo společnosti v cizině, zdaní se pouze příjmy z České republiky.

Zdaňovacím obdobím je

• kalendářní rok,
• hospodářský rok,
• období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku,
• účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Předmět daně

Všeobecně lze říct, že předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Existuje však spousta výjimek a zvláštností, na které upozorňuje § 18 zákona o daních z příjmů.

Předmětem daně nejsou například příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce, z úroků z vkladů na běžném účtu. U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou.

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny:

• členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,
• příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958,
• příjmy z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,
• příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy,
• příjmy plynoucí z odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle insolvenčního zákona, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch výnosů,
• podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
• příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která má své sídlo nebo místo vedení na území České republiky, mateřské společnosti,
• příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi, který má sídlo nebo místo vedení na území České republiky, nebo stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, umístěné na území České republiky,
• příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která má své sídlo nebo místo vedení na území České republiky,

Položky odečitatelné od základu daně (§ 34)

Od základu daně je možné odečíst:

• daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřila.
• 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje.
• 50 % částky, kterou poplatník ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl.

Základ daně je možné snížit ještě o hodnotu darů (§ 20 odst. 8 ZDP) na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, dále politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost a další aktivity uvedené v zákoně. Hodnota jednoho daru musí činit alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Pokud jsou dary poskytnuty vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %. Dary nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně snížený podle § 34 ZDP dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (§ 20 odst. 7 ZDP).

Sleva na dani (§ 35 ZDP)

Daň z příjmů právnických osob lze snížit o slevu na dani, kterou je

• částka 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
• částka 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
• polovina daně vypočítané ze základu daně u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Pro výpočet slev je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením a průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka.

Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.

Jak vyplnit daňové přiznání

Finance.cz umožňují vyplnit přiznání k dani z příjmů právnických osob v elektronické podobě. Jednoduše stačí stáhnout si daňový formulář, vyplnit ho a poté odeslat nebo osobně doručit příslušnému finančnímu úřadu. I v tomto případě je dobré přečíst si pokyny, případně si pročíst zákon o daních z příjmů. Na našich stránkách se můžete seznámit se vzorovým příkladem zdanění právnických osob.

Pokud si přesto nevíte s něčím rady, je pro vás k dispozici daňová poradna.

Do kdy je třeba přiznání podat

•  31.3. 2010 - Daňové přiznání  se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2008 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do 31. března 2010.
• 30.6.2010 - V případě, že musí mít poplatník účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce se lhůta prodlužuje do 30. června 2010. V tomto případě je však třeba do 31.března doručit na finanční úřad plnou moc k zastupování.

Jak zaplatit daňovou povinnost

Jak zaplatit daň daňovou složenkou nebo bankovním převodem, jsme radili v článku Jak vyplnit přiznání a zaplatit daň.